Kamil Volný

* 1962

  • „Záhy mi bylo jasné, že jsem se dostal na vojnu, kde vládne těžká šikana. Kde si starší vojáci dělají, co chtějí, protože vojáci z povolání, kteří odcházeli odpoledne domů, předali celé vedení kasáren absolventům, což byli vysokoškoláci – desátníci, četaři. Samozřejmě měl službu i jeden dozorčí útvaru, voják z povolání, který seděl někde v budově. Jestli tam vůbec byl, protože velitelé čet řídili prakticky celý útvar od 16 hodin do rána, do 6. Vládl tam chaos, zmatek… Starší vojáci si dělali, co chtěli. Ti, kterým bylo nejvíc ubližováno, ti to v sobě drželi, ti prostě trpěli.“

  • „Vyjeli jsme na cvičení na Šumavu, do oblasti Kájov. Tuším, že to bylo koncem dubna nebo začátkem května. Přesné datum si nepamatuji, ale vím, že na Šumavě byla ještě celkem zima, že padal déšť se sněhem. Dělali jsme různé noční nácviky. Vládly katastrofální podmínky, zima, hlad. Navíc se tam v té době zastřelil jeden nováček. Nevím proč. Proslýchalo se, že mu starší vojáci schovali nějaké součástky ze samopalu. On to psychicky neunesl a vzal si samopal někoho jiného. Když jsme stáli u polní kuchyně v řadě na oběd, tak se prostě zastřelil. Střela proletěla kolem nás. Ten den byl nejhorší, jaký jsem mohl zažít. Od té chvíle jsme stáli až snad do druhého dne do rána venku. Důstojníci prohledávali sruby, pátrali po ostrých nábojích, které si vojáci schovávali po ostrých střelbách. Když je nevystříleli, tak si je schovali. Prohledávali a kontrolovali srub po srubu, spacák po spacáku, batoh po batohu, Bylo to šílené. My jsme stáli venku v zimě. Čekali, co se bude dít. Nikdo nevěděl, kdy to skončí. Přijela samozřejmě kontrarozvědka, vojenská policie. Byl to tenkrát strašně velký chaos.“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 03.10.2015

    (audio)
    duration: 24:00
Full recordings are available only for logged users.

Nejvíce šikanovali mazáci a především odpoledne, když většina důstojníků odešla domů

A.jpg (historic)
Kamil Volný
photo: Kamil Volný

Kamil Volný se narodil 9. července 1962 v Petřkovicích. Jeho otec musel za druhé světové války jako Němec z Hlučínska sloužit v německé armádě, a proto měl pamětník omezenou možnost vzdělání. V osmnácti letech nastoupil povinnou vojenskou službu v ČSLA, ze zdravotních důvodů způsobených šikanou byl po 3,5 měsících propuštěn do civilu. V roce 1990 zažádal o německé občanství a v následujícím roce se odstěhoval do Spolkové republiky Německo.