Radomír Vlk

* 1925  

  • „No ano, to jsme roztahovali v noci, když jsme natahovali linku. Na stromy se to vázalo nebo po zemi a pak se to dávalo nahoru. A když do toho praštila mina nebo něco, tak se to všechno zpřetrhalo a bylo umění to dát dohromady, kor potmě. Tak jsme měli i malér a vždycky to odnesl poddůstojník.“

  • „Kolik let nás přesvědčovali a zvyšovali dodávky [povinné odvody z hospodářské produkce]. Nedávali [povolení] zabít prase, to musel mít splněné sto procent dodávky a teprve dostal povolení na zabití a musel odevzdat pět kilo sádla. Nutili lidi odevzdávat všechno, co vyrostlo.“

  • „Tam byli větší sedláci a ti měli všichni, nebo ne všichni… byli na listině, že je vyvezou, jak to dělával Stalin…“ – „A kam je měli vyvézt?“ – „No na Sibiř, do práce někam, aby je zničili.“ – „Jak jste se to dozvěděli, měl být deportován váš tatínek nebo rodina?“ – „Ne, my jsme měli osm hektarů.“ – „Takže nad těch deset byli ti větší?“ – „Také když měl někdo plechovou střechu, tak byl kulak.“

  • Full recordings
  • 1

    Úštěk, 13.06.2018

    (audio)
    duration: 01:54:59
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Svoboda je nejcennější

Vlk Radomír - dobovy portret.JPG (historic)
Radomír Vlk
photo: archiv pamětníka, Vlk Radomír ED 2018

Radomír Vlk se narodil 30. října 1925 Vladislavovi a Anně, rozené Albrechtové. Měl dva starší bratry a celkem šest sourozenců. Původem česká rodina žila a hospodařila v Boratíně na Volyni. S ruskou a německou okupací nastal každodenní strach z přepadů a krádeží. Pamětník měl rád práci v zemědělství. Od útlého věku měl averzi vůči všemu vojenskému. Přesto narukoval do československého armádního sboru. Narukovali i starší bratři Rostislav a Vladislav. Po výcviku v Lucku prošel bojovým nasazením jako spojař. Po zranění během bojů na Dukle a rekonvalescenci sloužil ve strážním oddílu a pracoval v polní opravně vozidel. Demobilizoval 7. ledna 1946 v Žatci. Spolu s Rostislavem dostali umístěnku na hospodářství v Chotiněvsi. Časem se z Volyně k pamětníkovi přistěhovali i rodiče, zatímco Rostislav získal jiný grunt ve vsi. Hospodařili do roku 1958, kdy je vysoké odvody z hospodářství a nátlak komunistů donutily vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Radomír Vlk pracoval jako kočí a řidič. Pád režimu v roce 1989 uvítal jako návrat ke svobodnému životu, za kterým jeho rodina z Volyně odešla.