Blanka Vítková

* 1961

  • „V Lánech nás zatklo StB. Potom i tady ve Zlíně jsme byli pozvaní k výpovědi na StB. Naštěstí jsme byli už instruováni od Standy Devátého, že máme odmítnout výpověď, že s nimi nemáme raději mluvit, ať nás na něco nenachytají. Takže jsme se z toho s manželem dostali tím, že jsme nevypovídali. Někteří si mysleli, že JZD Slušovice bylo progresivní, ale ono vedení a Čuba byli s estébákama jedna ruka. Takže se to vrátilo zpět a přišlo to k mému řediteli, který si mě zavolal a řekl: ,Blanko, toto už víckrát nechci vidět. Co jste to tam dělali v těch Lounech?‘ Byli to obyčejní lidé z dědiny. Ten ředitel byl člověk, neměl absolutně žádný rozhled.“

  • „Přes Radka (Vyorala – pozn. autora) jsme se dostali ke SPUSA (Společnost přátel USA – pozn. autora) a začali jsme přepisovat knihy, tisknout a pomáhat s magazínem (Magazín SPUSA – pozn. autora). Já jsem tam byla na psaní. Nikdy jsem nic nevytvořila, ale pomáhala jsem psát. Myslím, že jsem ze Slušovic (JZD AK Slušovice – pozn. autora) brala papír na rozmnožování. Byl to problém sehnat cyklostylový papír. Nešel koupit normálně v obchodě. Doma jsem psala na průklepy a u Radka Vyorala jsme to rozmnožovali na cyklostylu. V nějaké vesnici jsme také dojeli do stodoly a tam byly kopce papírů. Chodili jsme a z těch listů jsme tvořili knihu. Potom to ještě někdo lepil. Pamatuji si, že jsem ani nevěděla, ve které jsme vesnici. Dovezli nás tam a říkali, čím méně víš, tím líp.“

  • Full recordings
  • 1

    Zlín, 05.09.2017

    (audio)
    duration: 01:39:25
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Dovezli nás tam a říkali, čím méně víš, tím líp

Blanka Kroneislová (Vítková) na maturitní fotografii
Blanka Kroneislová (Vítková) na maturitní fotografii
photo: archiv pamětnice

Blanka Vítková, rodným příjmením Kroneislová, se narodila 4. srpna 1961 v tehdejším Gottwaldově (dnes Zlín). Po úspěšných studiích na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě nastoupila na post účetní v tehdy proslulém JZD AK Slušovice. V říjnu 1988 se provdala za Radomíra Vítka, který na konci předešlého roku podepsal Chartu 77 a stýkal se s disidenty kolem Stanislava Devátého. V květnu 1987 několik zlínských disidentů založilo Společnost přátel USA (SPUSA), jejímiž členy se stali i manželé Vítkovi. Zapojili se pak do její činnosti. Blanka Vítková se zúčastnila několika protirežimních demonstrací v Praze a také pomáhala s tiskem samizdatové literatury a především Magazínu SPUSA. Například v zaměstnání tajně získávala těžko dostupný cyklostylový papír a také na psacím stroji přepisovala různé samizdatové texty. Po pádu komunistického režimu odešla v roce 1991 ze Slušovic a pracovala jako účetní ve firmě Unispol. V roce 1999 se jí narodil syn Tomáš. Po mateřské dovolené dělala jako OSVČ účetnictví drobným firmám a dnes už několikátým rokem pracuje v ekonomickém a evidenčním oddělení Správy domů Zlín s r.o. V roce 2013 se manželství rozpadlo. Blanka Vítková dnes stále bydlí ve Zlíně.