Z obce vystěhovali tři rodiny. My jsme měli být čtvrtí
Jaroslav Vaníček se narodil 1. března 1938 v podorlické obci Bystřec. Rodiče Josef Vaníček (1897–1974) a Marie, rozená Vávrová (1902–1970), hospodařili na statku, který rodina vlastnila od 17. století a patřilo k němu šestnáct hektarů. Jaroslav měl pět sourozenců: Marii (1921–1992), Josefa (1923–2006), Františka (1932–2010), Ladislava (1934–2016) a Václava, narozeného v roce 1944. V posledních dnech války Vaníčkovi doma ve stodole ukrývali před nacisty tři uprchlé britské vojáky. V 50. letech na rodinu dolehla násilná kolektivizace zemědělství. Z obce byli v roce 1953 vystěhováni tři největší sedláci i s celými rodinami. Vaníčkovi měli být čtvrtí. Otec Josef byl dvakrát zavřený za neplnění zemědělských dodávek, až koncem 50. let podepsal vstup do JZD. Jaroslav po základní škole absolvoval roční zemědělské učiliště. Roku 1957 narukoval na vojnu k Technickým praporům, kde jako nepřítel režimu fáral v ostravských dolech. Po návratu z vojny pracoval v JZD Bystřec jako mechanizátor. V roce 1962 se oženil s Marií, rozenou Kyllarovou, a vychovali čtyři děti. Po pádu totalitního režimu v roce 1989 Vaníčkovi začali po čtyřiceti letech znovu soukromě hospodařit. V roce 2021 žil pamětník se svou manželkou v rodné usedlosti v Bystřeci.