Pavel Vaneš

* 1963

  • „V roce 1975, kdy teda ten můj otec, a to už jsem tu možná řekl, kdy ho postihla ta mozková příhoda. Já si to pamatuju velice přesně, když ráno ve čtyři hodiny ho odvážela sanita a nikdo nevěděl, jestli se vrátí. Nikdo nevěděl, co mu je. Akorát mami ho našla doslova sesypaného na hromadě, zhrouceného, chrčel, ani nemluvil, chrčel. No, takže rychlá ho odváží do Plzně do nemocnice. Tam byl několik měsíců skutečně, proběhlo tam několik operací hlavy a mozku. No, a jak jsem říkal, tak zpátky se vrátil už trvale postižený. S tím, že mu režim dával nějaký invalidní důchod, to je taková spíš almužna než na přežití.“

  • „Z vyprávění táty vím, že… a on o tom ani nechtěl moc mluvit, protože vždycky, když si na to vzpomněl, tak se začal třást jako osika, tam nastává něco, co si asi vůbec nedovedeme představit, protože vím, že vyprávěl, že je tam mlátili tak, že jim vymlátili stoličky z pusy. Tak jestli si dovedete představit ránu, jakou musíte dostat na to, aby vám někdo vyrazil stoličku, tak to si asi nedovedeme představit. Takže tam jim naložili takovým způsobem, že tam v podstatě ty kluky asi zlomili psychicky a fyzicky taky asi. No, a drží je čtyř měsíce ve vazbě. Dochází tma k soudu samozřejmě a okresní soud je posílá, jednoho z nich na 18 měsíců, tři z nich dostávají rok, tedy na 12 měsíců na Jáchymov.“

  • „To byli čtyři kluci, který se rozhodli, že odejdou. Přes toho pana Kožíška se dostali na agenta, který 26. prosince, dva dny po Vánocích, v tom 51. roce, tak je navádí za Tachovem, oni do Tachova dojeli vlakem, a za tím Tachovem je navádí do nějaký uličky, večer kolem sedmý půl osmý, tak je navádí do tý uličky, která je prostě obšancovaná estébákama, který jsou převlečený do uniforem pohraniční stráže. To ani dokonce nejsou pohraničníci, to jsou estébáci. No, je tam pokus, ty dva z těch čtyřech se pokusili, ten můj táta a ještě jeden se pokusili někam odskočit do nějaký houštiny, takže prostě takovej zoufalej pokus někam utéct, ale samozřejmě se to nepovedlo. Takže tam je sebrali, naložili je do náklaďáků a odváží je do Plzně.“

  • Full recordings
  • 1

    Plasy, 08.11.2021

    (audio)
    duration: 02:12:31
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Každá válka jednou skončí

Pavel Vaneš v roce 2021
Pavel Vaneš v roce 2021
photo: PNS

Pavel Vaneš se narodil 12. dubna 1963 v Plzni. Prarodiče provozovali cukrářství, o které přišli v rámci znárodnění po roce 1948. Pamětníkův otec Václav Vaneš se v roce 1951 pokusil o útěk na Západ, ale stal se obětí estébácké léčky, tzv. akce Kámen. Po zatčení Václava Vaneše mučili, následoval roční trest v jáchymovských uranových dolech. Po návratu musel nastoupit na vojnu k Pomocnému technickému praporu (PTP). V roce 1975 postihla otce mozková mrtvice a zůstal doživotně postižený. Na Pavla Vaneše tak přešla velká část otcových povinností. Vyučil se truhlářem a po sametové revoluci začal podnikat. V roce 2021 žil na Plzeňsku.