Někdy mě estébáci odvezli do lesa neznámo kam
Download image
Jiří Váňa se narodil 26. března 1962 ve Vítkově u Opavy. Otec byl řezníkem, matka prodávala v obchodě. Měl staršího bratra, jenž tragicky zemřel. Za války ani po únoru 1948 rodina nezažila nezákonnosti nebo majetkové křivdy; v blízkém příbuzenstvu nebyl nikdo členem KSČ. Jiří Váňa vychodil základní školu ve Vítkově. V roce 1977 ho silně ovlivnil dokument Československé televize Atentát na kulturu o hudebních skupinách Plastic People of the Universe a DG 307. I přes nesouhlas otce, problémy s policií i v učení si Jiří Váňa nechal narůst dlouhé vlasy a začal se zajímat o undergroundovou kulturu, především o hudbu, a o politiku. Informace získával ze Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky, z exilové literatury a samizdatů. Po základní škole se vyučil chladírenským mechanikem v Ostravě. V letech 1981 až 1983 vykonával vojenskou službu. Chartu 77 podepsal v druhé polovině 80. let. Po podpisu byl často vyslýchán, zažíval výhrůžky, během nelegálních koncertů někdy i bití či noční odvážení policisty do neznámého lesa. Byl svědkem policejních manévrů na vítkovském hřbitově v den výročí upálení se místního rodáka Jana Zajíce. Jiří Váňa se stýkal s chartisty z Ostravy a Opavy. V 80. letech podnikl cesty do Polska a do Maďarska za neoficiální kulturou. Až do roku 1989 pracoval v podniku Elektroslužby Ostrava. Po pádu komunismu v listopadu 1989 vyrazil do zahraničí a šest let cestoval a pracoval v různých i mimoevropských státech. Po návratu se usadil v rodném Vítkově.
