Lydia Tischlerová

* 1929

  • „Já jsem měla hodně známých z Terezína a ještě z Ostravy, kteří jeli do Izraele po válce a byli v různých kibucích. A pamatuju si, do jednoho kibucu jsem tam jela s jedním… to byl vlastně bratranec od mého bratrance. A my jsme tam přišli do toho kibucu, tam byli hodně lidi, kteří přežili Terezín a asi další koncentráky taky. Ale já jsem je znala z Terezína. A když jsem je potkala, tak jsem začala mluvit: ‚Pamatuješ si, ne?’ To bylo to jediné, co nás spojovalo, ten Terezín. Pak když jsme šli pryč, tak – jak on se jmenoval? Už nevím… – říkal: ‚Víš, Lído, my tady nepodporujeme, aby lidi mluvili o svých zážitcích.’ Já jsem tomu prostě nerozuměla, jak to můžou potlačit. Ale to bylo tabu! Tam se skutečně… Oni ti chytří psychologové všichni dohromady – a bylo jich tam dost v tom Izraeli – si mysleli, že lidi prostě na to zapomenou. A teprve když byl proces s Eichmannem, tak se ta poklička otevřela a lidi o tom začali mluvit. Tak to mi bylo docela divné. Pro mě ta analýza byla hodně… pomohla mi tím, že jsem to celé mohla zpracovat.”

  • „Já nevím, jak se to tam dostalo, ale v Terezíně byly takové povídky o tom, že v Osvětimi jsou plynové komory. A lidi tomu nechtěli věřit. To prostě… to je taková zábrana, aby člověk to nějak přežil. A tak když někdo jel… na začátku, ty transporty… lidi ještě z Osvětimi museli posílat povinně lístky, jak se jim tam dobře daří. A nějaký lidi si zřejmě udělali takový kód, že když ty dva křížky budou na levém rohu, tak jsou tam plynové komory, a když budou na pravém rohu, tak nejsou. Přišly lístky s křížkama na levém rohu, a lidi to prostě zapírali: to byl omyl, to není pravda. Takže vědělo se, a nevědělo se.”

  • „V našem bytě, kde my jsme bydleli, tam nasadili jednoho důstojníka z Luftwaffe, z letectva. A ten když taky se dozvěděl, že maminka vstává ve tři ráno, tak nám taky přinesl chleba. Tak víte, co bylo v tu dobu ještě pozoruhodné, že jak se chovala SS a jak se chovala ta armáda, to bylo něco úplně jiného. Armáda se chovala ještě jako lidi, slušně, kdežto ta SS, co ti tam vyváděli, to se nedá popsat.”

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 20.09.2021

    (audio)
    duration: 01:19:05
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 21.09.2021

    (audio)
    duration: 52:09
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Psychoanalýza jí pomohla zpracovat trauma holokaustu

Oslava promoce na Birbeck College, Londýn, 1953
Oslava promoce na Birbeck College, Londýn, 1953
photo: Archiv pamětnice

Lydia Tischlerová se narodila 1. ledna 1929 v Moravské Ostravě. Oba její rodiče, tatínek Sigmund Folkart i maminka Alžběta, rozená Morvajová, byli Židé. Po 15. březnu 1939, kdy do Ostravy napochodovali němečtí vojáci, otec uprchl přes Polsko do Anglie. Matka s Lydií a starší dcerou Ruth se pokusily dostat za ním, v polském Krakově je však zastihl počátek války. Na západ se jim již odcestovat nepodařilo. V Krakově zůstaly do dubna 1940 a poté utekly zpět do Ostravy. Matka pak musela své dcery svěřit do péče židovských sirotčinců v Praze. V září 1942 obdržely předvolání do transportu do Terezína a odjely tam společně s dalšími příbuznými z Ostravy. V Terezíně zemřeli Lydiini prarodiče z otcovy strany, další příbuzní zahynuli v Sobiboru a Majdanku. Lydia s matkou a sestrou byly 23. října 1944 deportovány do Osvětimi, maminku Alžbětu bezprostředně po příjezdu nacisté zavraždili v plynové komoře. Lydii a Ruth po třech dnech v Osvětimi poslali do pracovního tábora Oederan poblíž Saské Kamenice (Chemnitz). V závěru války je transportovali zpět do Terezína, kde se obě dočkaly osvobození. Po válce pamětnice absolvovala ozdravný pobyt organizovaný Přemyslem Pitterem, kde se starala o mladší děti. Právě zde si uvědomila, že se péči o děti chce věnovat i do budoucna. Lydia vycestovala za otcem do Velké Británie. Dodělala si vysokou školu, podstoupila výcvik v psychoanalýze u Anny Freudové a stala se dětskou psychoterapeutkou psychoanalytického směru. V roce 1993 spoluzakládala výcvik v psychoanalytické psychoterapii dětí a adolescentů v České republice.