Avraham Talmi

„Já jsem byl na Atlanticu, a jak jsme dojeli, tak Angličané věděli. Palestina ještě byla pod anglickou vládou. Tajná služba věděla, že na cestě jsou ilegální imigranti, tak připravila velkou loď, která jela mezi Toulonem a Saigonem, jmenovala se Patria, a ta mohla vézt tři tisíce lidí. Ty naše transporty byly tři lodě, to bylo asi tři tisíce emigrantů, přímo byli naloženi na tu Patrii. My jsme dojeli do Haify.“

„Jak jsme tam byli rok, mládež, československá mládež se dala do spojení s Benešovou vládou v Londýně, ti dosáhli u britské vlády, že z Mauricia ti emigranti se mohou hlásit dobrovolně do československé armády. Tak nás tam bylo osmdesát kluků, kteří jsme se dobrovolně hlásili, a odjeli jsme z Mauricia do Jižní Afriky. Tam nám Angličani dali uniformu a inženýr Kováč, který byl letcem, byl vedoucí náčelník té skupiny a já jsem byl jeho zástupce. Angličani mi dali acting sergeant, to znamená četař. Tak jsme dojeli na Suez, tam nás přivítal československý důstojník, a tak jsme ti, co byli už v armádě, odjeli do Haify. V Haifě byla posádka protiletecká, a ti, co tam nebyli, například já nováček, tak jsme jeli do Sidi Bishr, u Alexandrie, tam byl výcvikový tábor.“

„Angličané hledali nějakých patnáct tisíc nových letců. Tak i českoslovenští kluci se mohli hlásit, tak jsem se hlásil na letecký kurz. Bylo nás nějakých osm kluků, kteří jsme prošli i zkouškami. Měli jsme 1. října 1942 odjet z Haify do Anglie na kurz. 25. září jsme dojeli do Haify, hned jsme dostali volno, propustku na pět dní a měli jsme se vrátit 1. října do tábora. Ale já jsem se nevrátil, protože styčný důstojník nový prohlásil, že my na vojnu nepůjdeme, my bojovat nebudeme, my jsme jádrem příští československé armády v Československu po válce. Tak jsem si myslel – proto jsem jel tři roky do Palestiny, na cestě, trpěl hladem, abych se stal jádrem příští československé armády? Tak jsem šel ke kamarádům do kibucu, se kterými jsem byl na hachšara v Ivančicích, a zůstal kibucník.“