Rudolf Švec

* 1948

  • „Zúčastnil jsem se ze zvědavosti, myslím dvacátého [20. listopadu 1989] to bylo, veřejné komunistické schůze. Byli tam silní v kramflecích. Bylo to určitě 20. listopadu v kulturním domě. Tohle bylo v pondělí a sedmnáctý listopad byl v pátek. Kluk tam vystoupil: ,Prosím vás. Co to tady vykládáte?' Kritizoval je. Umlčeli ho. Byli ještě silní v kramflecích v té době. Zajímal jsem se o to asi tak jako každý tehdy.“

  • „Zažádali jsme si o poukaz, protože jsem si přál vidět Sovětský svaz. Přidělili nám zájezd do Sovětského svazu. Za čtrnáct dní přišel předseda odborů a říká: ,Kamaráde, my jsme ti to museli vzít, protože přišel jeden angažovaný. Museli jsme zájezd dát jemu. Tobě to dáme příští rok.' Příští rok jsem zažádal zase. Tohle bylo v roce 1986. Takže v roce 1987 jsem zažádal znova. Tak nám opět přidělili zájezd do Sovětského svazu. Musel jsem za to jít v prvomájovém průvodu a nést rudý prapor. Ne sovětský, ale rudý. Potom jsem odcestoval do Sovětského svazu a jsem rád, že jsem tam byl, protože jsem viděl Lenina v mauzoleu. Poznal jsem tam ten jejich život. Rusové jsou příjemní lidé. Politika je věc jiná.“

  • „Byli jsme na vandru do Mutěnína. Šli jsme tam do hospody. Měli za námi přijet ještě dva kamarádi. Vyrazili jsme jim naproti k vlaku. Jdeme kamarádům naproti a najednou přijel gazík. Vyskákali pohraničníci se samopaly a psem. Obstoupili nás a provedli kontrolu občanských průkazů. Zaskočilo nás, že během pár hodin někdo z místních občanů informoval Pohraniční stráž a ta udělala takový zátah. Kontrola proběhla v klidu. Pustili nás. Měli jsme naplánované spaní, ale nešlo to. Pořád jsme měli za patami jednoho pohraničníka. Tehdy jsem poznal, že existují dobří lidé. Jeden starý pán za námi přišel a ubytoval nás ve svém domě. Měl tam prázdnou místnost. Neznal nás. Nevěděl o nás nic a přesto nás ubytoval. Mám to dodneška v hlavě.“

  • Full recordings
  • 1

    Holýšov, 27.04.2021

    (audio)
    duration: 01:13:03
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Plzeň, 12.07.2021

    (audio)
    duration: 42:00
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Sloužil jsem u tankistů

Rudolf Švec, Holýšov, 1963
Rudolf Švec, Holýšov, 1963
photo: Archiv pamětníka

Rudolf Švec se narodil v Plzni 28. února 1948 jako druhé dítě Rudolfa a Anny. Vyrůstal v Holýšově na statku dědečka Jana Hübnera, sedláka a obchodníka s uhlím. Zažil znárodnění dědečkovy firmy a nucené vystěhování rodiny. V roce 1966 se vyučil karosářem - klempířem v podniku SVA Holýšov. Spoluzakládal trampskou osadu Bílá lilie. Jezdil s kamarády na vandry po západních Čechách. V roce 1967 se oženil s Annou a v témže roce se jim narodila dcera Michaela. Ze zdravotních důvodů dostal dvouletý odklad základní vojenské služby. V dubnu 1969 byl povolán k 23. tankovému pluku v Holýšově. Po výcviku se stal střelcem tanku T54. V srpnu 1969 hlídkoval s nabitou zbraní jako posila Sboru národní bezpečnosti (SNB) v ulicích Staňkova a Holýšova. V rámci ročního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy úřady očekávaly nepokoje, ke kterým nakonec v místě nedošlo. Při tankových, ostrých střelbách v Dobré Vodě u Prášil viděl tragickou nehodu svého kolegy. Po vojně se v roce 1971 vrátil do výroby v SVA Holýšov. Rok 1975 přinesl narození syna Rudolfa. V osmdesátých letech se zúčastnil povinných demonstrací proti rozmístění raket Pershing v NSR. V roce 1987 viděl v Moskvě balzamovaného Lenina. Aby dostal poukaz na odborářský zájezd do SSSR, musel nést v čele prvomájového průvodu rudý prapor. 20. listopadu 1989 navštívil veřejnou schůzi KSČ v Holýšově. V roce 1998 vstoupil do ODS. Místním zastupitelem byl zvolen v roce 2002. Spolupracoval na vybudování památníku osvoboditelům Holýšova. Obdržel polské vyznamenání za péči o pamětní desku Svatokřižské brigády. Roku 2009 odešel z hlavního zaměstnání do důchodu a dále se věnoval práci pro obec. Na počátku epidemie nemoci Covid 19 v březnu 2020 zažil evakuaci z dovolené na Zanzibaru. V době natáčení (2021) žil v Holýšově.