Pavel Šoltys

* 1951

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „Kamarád dřevosochař vzal prkýnko na vaření. Jakýmsi nástrojem vyřezal vnitřek a udělal tam takovou kapsu, takže to bylo duté. Tam jsme nacpali všechno, pak to zase zalepil, my to načesnekovali. Jen jsme měli strach, že na to přijdou, protože marky mají ten kovový pásek, tak že by to na nějakém rentgenu mohlo vyskočit.“

  • „V 70. letech samozřejmě všichni vědí, že je to jen demonstrativní ukázka, jak je ten režim silný, tak si to zorganizuje tak, že volit musí všichni. Takže i to demonstrativní volení je vynucené, sedí tam lidi ve výboru, které znáte z domu nebo z ulice. Je tam plenta, za kterou se nesmí chodit, ale já za ni samozřejmě šel, a tak pak hned nastala šeptanda. Druhý den ráno jdete do obchodu pro mlíko a tam vám najednou řeknou, že pro vás mlíko není. A člověk neví, jestli je to kvůli tomu, že jsem šel za plentu, a jestli ten člověk v obchodě dostal něco nařízeno. Člověk se snaží dělat takové drobné revoluce, ale vždycky dopadne špatně.“

  • „Když jsem byl malý kluk, tak demokracie jaksi přežívala i v tom, například že všechny obchody se nazývaly podle těch bývalých majitelů. I když to byl Pramen, Potraviny nebo Lahůdky, tak nikdo neřekl jinak než běž ke Kohlovi nebo k Linkovi pro zeleninu, nebo skoč k Vohlídkovi pro chleba. Takže v nás v dětech, když jsme poznávali svět, ta bývalá demokracie nás ještě zasáhla ve stínu, který ještě přežíval z těch dob minulých.“

  • Full recordings
  • 1

    Walnut Creek, Kalifornie, 21.03.2024

    (audio)
    duration: 03:11:27
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Snažil jsem se za normalizace dělat malé revoluce, ale vždycky jsem prohrál

Pavel Šoltys jako dítě v oblíbeném parku na Petříně, 50. léta
Pavel Šoltys jako dítě v oblíbeném parku na Petříně, 50. léta
photo: archiv pamětníka

Pavel Šoltys se narodil v Praze 7. února 1951. Strávit dětství v ulicích Malé Strany se může zdát jako splněný sen. Historická pražská čtvrt jen na dosah Pražskému hradu ale v 50. letech nevypadala zdaleka tak malebně jako dnes. Dědeček Pavla Šoltyse provozoval restauraci U Bonaparta a právě tam se seznámili jeho rodiče. Maminka vypomáhala v obsluze a tatínek Jindřich Šoltys, kdysi slavný československý fotbalista, slávista, byl štamgastem. Mladá rodina žila ve starém domě bez sociálního zařízení i bez výtahu, zato v blízkosti všemožných velvyslanectví, a tak nebylo nouze o dobrodružství. Pavel Šoltys zřejmě zdědil světáctví po otci a už jako dítě toužil být u filmu. V roce 1965 si zahrál po boku Františka Filipovského a když se nedostal na FAMU, začal pracovat na Barrandově jako kulisák. Období normalizace prožíval se svými kamarády umělci těžce a od konce 70. let začali s manželkou a kamarády přemýšlet o emigraci. Nakonec se jim to v roce 1984 povedlo. Odjeli na zájezd do Jugoslávie a přestože útěk neproběhl hladce, jak si jej naplánovali, nakonec se oběma rodinám podařilo přejít rakouské hranice. Ve Vídni zažádali o azyl a za pět měsíců odletěl Pavel Šoltys s manželkou a třemi syny do San Franciska. Brzy se naučil anglicky a začal pracovat v malířské dílně. V roce 2024 žil se svou druhou ženou Barborou ve Walnut Creek v Kalifornii.