Poskytl jsem nocleh agentovi CIC Richardu Ledererovi
Download image
Stanislav Šmic se narodil 2. listopadu 1927 v Tuchlovicích. Až do svých deseti let žil v Belgii, převážně v Bruselu, kde oba rodiče pracovali. Matka byla kuchařkou, otec úředníkem. Zpět do ČSR se vrátili kvůli chatrnému zdraví svého jediného syna. Po uzavření francouzské obecné školy v Praze na začátku německé okupace Stanislav Šmic docházel na reálné gymnázium na Žižkově, kde v roce 1947 maturoval. Rodina se tehdy kvůli otcovu zaměstnání odstěhovala z Prahy do Mostu, kde mladý Šmic začal pracovat v administrativě vydavatelství Práce, působil i v Karlových Varech a v Chebu. V roce 1949 poskytl Stanislav Šmic nocleh svému bývalému spolužákovi Richardu Ledererovi, jenž se ilegálně vrátil ze zahraničí jako agent CIC. Ve Šmicově bytě se rovněž uskutečnila schůzka Lederera s lidmi, kteří pro něj sháněli národohospodářské informace. Stanislav Šmic byl zatčen Státní bezpečností 29. listopadu 1949. Výslechy za použití fyzického násilí probíhaly ve věznici v Mostě. Veřejný soud s více než dvacetičlennou skupinou se konal v sokolovně v Chomutově a rozsudek padl 22. července 1950. Za sdružování proti republice, velezradu a špionáž dostal Stanislav Šmic dvanáct let těžkého žaláře, propadnutí osobního majetku, pokutu 10 000 Kč a ztrátu občanských práv na deset let. Svého advokáta ex offo poprvé viděl až po přečtení obžaloby. Jeho otec se po vynesení rozsudku nervově zhroutil a skončil v invalidním důchodu. Začátek trestu si Stanislav Šmic odpykával v mostecké věznici, po několika měsících už těžil uran v táborech Vojna na Příbramsku a Rovnost na Jáchymovsku. Několikrát skončil v korekci, v červenci 1951 se stal svědkem nepodařeného útěku z tábora Vojna. Na svobodu byl na základě zásahu strýce, vysoce postaveného komunistického funkcionáře, podmíněně propuštěn 20. prosince 1958. Zbytek trestu mu byl smazán v květnu 1961, o dva roky později, v květnu 1963, dostal zpět i občanská práva. Živil se jako pomocný dělník v mosteckých uhelných dolech. Teprve v druhé polovině šedesátých let mohl vystudovat střední průmyslovou školu a změnit zaměstnání. V různých technických funkcích působil v rudném dole v Měděnci až do důchodu. Po listopadu 1989 byl Stanislav Šmic plně rehabilitován.
