Zdeněk Smékal

„Říkalo se, že je pak zastřelila [sovětská komisařka] za dědinou, jak je škola. Pak se tam stavěla škola, tam byli zastřelení a zakopaní. Když se stavěla škola, zase je vykopali, přišlo to ven. Když je vykopávali, vykopával je i můj strejda Lojza. Byli zastřelení na jeho pozemku, tam, kde se stavěla škola, a tak je vykopávali, poněvadž se tam mělo stavět, a odvezli je pryč, někde na hřbitov ke zdi.“ – „Takže jsou stále pohřební ve Ptení, na nějakém neoznačeném místě?“ – „Ptenští je prý nechtěli pochovat, tak to udělal Revoluční výbor – chlapi z Vícova – pochovali je na hřbitově, asi někde u zdi. Měl tam být ještě jeden zastřelený Němec. Nevím, o jaký případ šlo, ale tak se to mezi lidmi tradovalo – na pravé straně, u první brány. Nebyly tam hroby, dnes tam ty hroby jsou. Hroby z války se rušily a dneska jsou tam obsazené hroby.“

„O partyzánech se mluvilo, že tady působí, ale nic bližšího, nějaký velký... to jsou pamětníci, kteří už jsou všichni mrtví... Doktor Šindelář, ten... na Holubicích, v prvním baráku bydleli nějací Rozsívalovi a údajně tam měli mít lazaret, když se něco stalo nebo... Bylo to hned u cesty, pod svícnem bývá tma. Tam měl být lazaret a tam doktor Šindelář chodíval a obstarával jim léky. Jinak působili v hostinci Na Pohodlí, hostinský Vítek je zásoboval jídlem, tam se to scházelo. Pak konfidenti zapracovali a pana Vítka sebrali. Byl vězněný, i jeho syn, mám dojem, že studoval v Brně a zahynul v koncentráku, ale ten hospodský se z vězení vrátil.“