Zachránili nás partyzáni, kteří dosvědčili, že jsme Češi
Alena Šindlerová, rozená Dihlová, se narodila roku 1941 v Žimrovicích u Opavy v místech, kde si její rodiče roku 1030 postavili hospodu. Její tatínek pocházel ze zemědělské rodiny, později však pracoval v kovárně i jako pomocný dělník u dráhy. Jeho podnikavost ho však dovedla k účasti v konkurzu na vybudování hospody v Žimrovicích. Stavbu hospody však provázely velké finanční a obtíže a další komplikace ze strany místních obyvatel, i přesto však otec paní Aleny hospodu dokončil a její matka zde pracovala jako kuchařka. Po přijetí Mnichovské dohody roku 1938 Němci obsadili Sudety, ale otec paní Aleny po celou dobu války hostinec provozoval bez přerušení. Paní Alena v Žimrovicích vychodila základní školu, střední školu pak dokončila v Hradci nad Moravicí. Počátkem roku 1945, když německá fronta procházela přes jejich vesnici, se němečtí vojáci bez dovolení ubytovali v jejich hospodě. I přes strach, který z nich rodina měla, se nakonec obavy nepotvrdili, později však hospodu chtěli vystřílet sovětští vojáci, dokud jim místní partyzáni nepotvrdili, že rodina je českého a ne německého původu. Na konci války v oblasti docházelo k přestřelkám mezi sovětským a německým vojskem, proto se místní rodiny schovávaly v podzemním bunkru v lese, zatímco tatínek hlídal hospodu. Po válce otec paní Aleny vážně onemocněl a dlouho byl na invalidním vozíku. Mezitím však došlo ke změně režimu a k vyvlastňování osobního majetku komunisty, čemuž se Alenin otec vehementně bránil a režim se mu snažil znemožnit podnikání pozastavením přísunu nápojů a další nabídky, nakonec však k prvnímu dni roku 1958 byla rodinná hospoda stejně vyvlastněna a jejím majitelem se stala Jednota lidé spotřební družstvo v Opavě a manželé Dihlovi se stali jejími zaměstnanci. Rodina vyvlastnění hospody nesla po dlouhá desetiletí těžko. Nakonec jim byla po revoluci v roce 1990 vrácena.
