Měl jsem neustále problémy s policií kvůli dlouhým vlasům

Download image
Petr Šimánek se narodil 23. září 1949 v Ústí nad Labem. Otec byl úředníkem, matka pracovala v telefonní ústředně. Rodiče se nijak politicky neangažovali. Po ukončení základní školy se Šimánek učil zámečníkem, ale kvůli dlouhým vlasům a nekonformnímu chování byl z učení vyloučen. Už od roku 1964 proto pracoval. Kvůli dlouhým vlasům měl neustálé problémy s policií, třikrát se pokusil o sebevraždu, když měl být násilím ostříhán, a pokaždé skončil v psychiatrické léčebně. V roce 1967 zažil i organizovanou policejní akci v Ústí nad Labem, takzvaný hon na máničky. Po srpnové okupaci Československa odešel v lednu 1969 do emigrace. V Hamburku žil v tamní squatterské komunitě. V roce 1970 se vrátil zpět do Československa a jezdil s multikárou u Služeb města Ústí nad Labem. O dva roky později byl odsouzen k 16 měsícům odnětí svobody za pobuřování a šíření omamných látek. Trest si odpykal ve věznicích v Litoměřicích a na Borech, kde pracoval ve výrobě keramiky. Po propuštění a návratu do Ústí nad Labem pomáhal šířit samizdatovou literaturu a v únoru 1978 podepsal prohlášení Charty 77. Kvůli Chartě zažil policejní perzekuce, domovní prohlídky, sledování i předvolání k výslechům. Na nátlak Státní bezpečnosti se nakonec rozhodl k vystěhování z Československa. Stát mu odebral československé občanství a 16. ledna 1979 odjel Šimánek do Vídně. Živil se manuálně, příliš se nestýkal s českou komunitou, protože se obával spolupracovníků komunistické rozvědky. V roce 1985 se z Rakouska přestěhoval do Nizozemska, o dva roky později se vrátil do Vídně. V říjnu 1990 se rozhodl k návratu do Československa. U Dopravních podniků v Ústí nad Labem pracoval až odchodu do penze. Petr Šimánek získal v roce 2016 ocenění účastníka protikomunistického odboje.