rotmistr v. v. Ivan Sidej

* 1926  †︎ unknown

  • „Moje povinnost byla, když jsem dělal spojku, doručit rozkaz dopředu, do štábu. Tak jsem šel buď pěšky, nebo jsem šel za řidičem, aby mě někam zavezl a ten příkaz předal, a pak se vrátil. To bylo nebezpečný. Musel jsem jít v první řadě pěšky a samozřejmě ozbrojený. Měl jsem automatickou pušku s dalekohledem.“

  • „Když jsme byli v Žiaru před Liptovským Mikulášem, tak tam jsem měl stráž a Němci udělali v noci protiútok. Dělali to často a bylo to nejnebezpečnější. Držel jsem stráž a teď jsem viděl z pravé strany, jak se střílí. A směrem na nás. Minomety začly a palba z kulometů... U nás kluci všichni spali. Říkal jsem: ‚Všecko do zbraně a ven! Ale radši oknem, poněvadž na naše dveře jde těžká palba!‘ Otevřel jsem okno a kluci skákali. Jen co jsem to dořekl, přesně do dveří spadla mina. Všechno se tam zavalilo. Kdyby tam šli kluci a já, tak nás to tam potlouklo. Bylo nás tam osm.“

  • Full recordings
  • 1

    Sidej Ivan

    (audio)
    duration: 01:03:35
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Svobodu jsme lehko ztratili a těžko vybojovávali

Ivan Sidej se narodil 30. července 1926 ve vesnici Hrušovo v Podkarpatské Rusi. Matka mu zemřela, když mu byly čtyři roky. Pak Ivanovi přibyli sourozenci z otcova druhého manželství a ve dvanácti letech opustil domov a vydal se do služby po okolních vesnicích. Pracoval u sedláků, kovářů, těžil dříví v lese a nakonec 7. listopadu 1944 narukoval do 1. československého armádního sboru v SSSR. Absolvoval výcvik a po vánočních svátcích byl ve slovenském Stropkově přidělen jako spojka k třetí pěší prešovské divizi, čtvrtému údernému praporu štábní roty, se kterou se účastnil bojů u Liptovského Mikuláše a postupoval dále přes Československo až k Praze, kde ho zastihl konec války. Demobilizoval 28. listopadu 1945 v Kroměříži a poté se přestěhoval do Ústí nad Labem, kde pracoval v Severočeských tukových závodech a později i v dalších zaměstnáních.