Ludmila Sedláková

* 1931

  • „V těch revolučních dnech to byl zmatek. Jednak Jihlava byla hodně německá, byla plná uprchlíků. Moje sestra třeba v tu dobu byla v nemocnici jako ošetřovatelka a tu jsme neviděli skoro měsíc, protože nemocnice byla nabitá uprchlíky. Německé ženy třeba porodily, vzaly dítě a hned zase utíkaly dál. A hlavně, němečtí doktoři se taky dali na útěk. Byly tam řeholní sestřičky, pár řeholních doktorů a to bylo všecko. Takový hrozný zmatek to byl. Toho se chopily právě ty Revoluční gardy, jako byl třeba Milan Moučka. Jeho bratr, Jarda Moučků, hrával s naší maminkou divadlo, začínal jako ochotník v jihlavském divadle. Milan Moučka nebyl sám. Byli to takoví rádoby partyzáni na poslední chvíli, spíš pět minut po dvanácté. A začali řádit. Německý farář od Jakuba taky zahynul v tom Stonařově. Za jakubským kostelem byla postavena pomocná škola a tam se prostě řádilo. Dali tam všechny tyhle německé jakoby prominenty a odtud šli do toho Stonařova, kde to bylo hrozné.“

  • „Já jsem měla taky nějaké problémy, protože jsem měla známého v Německu a dost jsme si dřív psávali. Tak jsem taky byla jeden čas vyšetřovaná, jestli to není nějaký špion nebo něco. Pak jsem musela podepsat, že nebudu nikde vykládat, že mě vyšetřovali. Ten člověk se mnou chodil na ulici. Pochopitelně jsem to hned druhý den napsala tatínkovi do kriminálu. Pak mě potkal tenhle činovník a povídal: ‚Tak vy jste to nesplnila, že o tom nebudete nikde povídat!‘ Já jsem říkala: ‚Proč, já jsem to tatínkovi napsala, protože to o mně všecko musí vědět.‘ A pak se v roce 1960 stalo, že jsem tohodle člověka potkala na ulici a on šel kolem mě – to už o nás všecko věděli – a jen tak špitnul: ‚Se svatbou počkejte, táta přijde domů.‘ To bylo někdy v dubnu a já jsem pak mamince povídala: ‚Prosím tě, co on... Třeba kecá.‘ A pak přišel tatínek v květnu domů. Svatbu jsme měli až v září.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 02.03.2015

    (audio)
    duration: 01:07:19
  • 2

    Praha, 19.03.2015

    (audio)
    duration: 01:57:13
  • 3

    Praha, 08.12.2015

    (audio)
    duration: 02:14:20
  • 4

    Jihlava, byt pamětnice, 23.03.2016

    (audio)
    duration: 59:14
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Před válkou nebyly mezi Čechy a Němci problémy

Ludmila  Sedláková
Ludmila Sedláková
photo: Ludmila Sedláková

Ludmila Sedláková, rozená Janáčková, se narodila 19. června 1931 v Jihlavě. Její tatínek byl aktivním členem Čs. strany lidové, maminka byla první provdanou učitelkou v Československu. Tatínkův bratr Josef pomáhal za protektorátu atentátníkům na Heydricha, za což byl po prozrazení i s celou rodinou popraven. Ludmilina sestra pracovala ve vypjatých letech 1944 a 1945 v místní nemocnici. Ludmila zažila osvobození sovětskou armádou, stejně jako řádění Revolučních gard, které zavraždily řadu místních Němců včetně starosty Viléma Bardase. V roce 1948 se Ludmilin tatínek postavil spolupráci lidovců s komunisty, za což byl ze strany vyloučen a později exemplárně dlouhá léta vězněn. Perzekuci neušli ani oba Ludmilini sourozenci, její maminka i budoucí muž. Ona sama pracovala jako učitelka a spolu se svými dětmi se aktivně podílela na katolickém společenském životě v Jihlavě.