The following text is not a historical study. It is a retelling of the witness’s life story based on the memories recorded in the interview. The story was processed by external collaborators of the Memory of Nations. In some cases, the short biography draws on documents made available by the Security Forces Archives, State District Archives, National Archives, or other institutions. These are used merely to complement the witness’s testimony. The referenced pages of such files are saved in the Documents section.

If you have objections or additions to the text, please contact the chief editor of the Memory of Nations. (michal.smid@ustrcr.cz)

Hanuš Salz (* 1922  †︎ 2019)

Byl jsem takzvaný míšenec prvního stupně

  • narozen 22. února 1922 v Plzni

  • otec Heřman Salz se živil jako obchodovedoucí,

  • otec kvůli židovskému původu od září 1944 do května 1945 vězněn v ghettu Terezín

  • vystudoval reálné gymnázium v Plzni a Sušici, absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii v Plzni

  • v lednu 1944 byl totálně nasazen do závodu Dělovka II, Škodovy závody v Plzni

  • v říjnu 1944 jako židovský míšenec I. stupně uvězněn v koncentračním táboře v Postoloprtech

  • na jaře 1945 utekl, do konce války se skrýval u příbuzné v Krašovicích na Plzeňsku

  • po válce zaměstnán v Nemocenské pojišťovně soukromých zaměstnanců a ve Výzkumném a zkušebním ústavu Škodových závodů

  • historik letectví

  • zemřel v roce 2019

Hanuš Salz patří mezi uznávané české historiky letectví. Napsal řadu článků a několik monografií. Jeho největším badatelským počinem je publikace Letectví a město Plzeň, v níž zmapoval dějiny Západočeského aeroklubu v Plzni a osobností s ním spojených.

Orální historie v 60. letech

Počátky Hanušovy badatelské činnosti sahají do 60. let. Jeho neobvyklý zájem započal v červnu 1963, kdy letěla do vesmíru první žena – ruská kosmonautka Valentina Těreškovová, která řídila vesmírnou loď Vostok 6. Tehdy si Hanuš přečetl v deníku Svobodné slovo článek inspirovaný čtenářským dopisem: „V něm stálo, že Rusové sice mají první kosmonautku, ale my Češi jsme měli první letkyni světa – Boženu Laglerovou. I když jsem se o letectví nezajímal, řekl jsem si, že tak blbý bych neměl být, že to bych měl vědět. Pod textem byl podepsán Josef Srb, který vystupoval jako osobní známý pilotky.“ Hanuš se rozhodl přijít věci na kloub a o dámě zjistit více. Když jel na služební cestu do Prahy, zastavil se v redakci listu a žádal redaktorku o kontakt na Josefa Srba. Novinářka ani finanční oddělení časopisu ale Srbovou adresou nedisponovali.

Hanuš se však odmítal vzdát: „Vjel do mne odbojný duch. Šel jsem na evidenci obyvatelstva, která byla za hlubokého totalitního režimu ve srovnání s dneškem neuvěřitelně směšná. Sídlila v pražské ulici, u Václavského náměstí. Z ulice se zaklepalo na dřevěné okénko, to se otevřelo a zeptali se, jestli chcete adresu. Byl tam starší pán. Podle povídání v článku jsem si dovodil, že panu Srbovi musí být v roce 1963 minimálně 80 let. Řekl jsem na evidenci, že hledám Josefa Srba – asi osmdesátiletého muže. Úředník okénko zavřel, za chvíli ho znovu otevřel a dal mi štos těch ‚vysoce tajných‘ přihlášek. ‚Kdopak vám to bude hledat. Najděte si to sám.‘ Já si s aktovkou sedl na ulici na schod a listoval jsem v přihláškách. To už jsem byl dost naštvaný… Ale já jsem ho skutečně našel! Odhadl jsem ho z těch asi dvanácti přihlášek. Bydlel v Praze v Motole, měl tam vilku a byl to bývalý majitel známé optické továrny Srb a Štys. Jako sedmnáctiletý mládenec byl poslán jako garde s pilotkou Laglerovou, která se učila v Německu. Slečně bylo tehdy 25 let. Srb byl fámulus jejího švagra, což byl profesor na ČVUT v Praze. Tak jsem začal já dělat do historie letectví.“ Hanuš Salz se tak už v 60. letech věnoval dnes populární orální historii a ptal se pamětníka na jeho vzpomínky. Nyní se kruh uzavírá, Hanuš se z pozice tazatele přesunul do role narátora a zase on vypráví o svých zkušenostech.

Po rozhovoru s Josefem Srbem se pamětník vrhl do dalšího studia, prozkoumal různé prameny – archivní dokumenty, sepsané paměti, dobový tisk i literaturu, až se mu podařilo zrekonstruovat životní osudy první české pilotky a mimořádné ženy Boženy Laglerové. Její příběh sepsal v knize La Aviadora – Můj sen.1

Referent VTI

Hanuš Salz pracoval od roku 1951 až do odchodu do důchodu jako referent VTI (vědecko-technických informací) ve Výzkumném a zkušebním ústavu Škodových závodů. Toto zaměstnání mu poskytovalo výborné podmínky pro jeho vědeckou činnost. Náplní jeho práce totiž bylo obstarávat českou i zahraniční odbornou literaturu pro pracovníky ústavu. Využil přitom svoje znalosti cizích jazyků, protože musel publikace sehnat, předběžně prostudovat a poté je přidělit kolegům, kteří je potřebovali. „To, co mne živilo, mi pomáhalo i v hledání pramenů. Když jsem obstarával prameny pro Škodovku, mohl jsem si obstarat prameny i pro sebe. (…) Jedna perlička: dostal jsem i vzácné informační materiály k vystoupení Boženy Laglerové na Kubě.“

I přes své negativní válečné zkušenosti Hanuš navázal spolupráci také s německými letci. V 70. letech ho oslovili němečtí piloti odsunutí z Čech a požádali ho o pomoc. V letech 1920–1938 vydávali v Praze vlastní odborný časopis Flugwesen. Když pak byli jeho odběratelé odsunuti, v Německu jej postrádali a později ho marně sháněli, třebas v kopiích. Hanušovi se podařilo kopie získat a dovést do Mnichova, kam mu československé úřady povolily na několik dní vycestovat.

Po tomto výletě udržoval Hanuš s německými letci dál korespondenční styk a pravidelně navštěvoval jejich setkání na letišti Raná u Loun, které již od roku 1932 fungovalo jako jakási Mekka českých i německých plachtařů. Tento fenomén pamětník také studuje, shromáždil k historii Rané řadu dokumentů a ještě by ji rád odborně zpracoval, právě tak jako systematický soubor přistání cizích balonů na území Koruny české od poloviny 19. století do začátku první světové války. Kéž se mu to podaří a obohatí českou vědu ještě o jednu zajímavou knihu.

  1. SALZ, Hanuš. La Aviadora – Můj sen. Praha: Ostrov, 2009.

© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Stories of 20th Century