Ing. Ivan Ptáčník

* 1961

  • „Tam byli mladí kluci po vojně, kteří měli hlídat hrob Palacha ve Všetatech. Protože se tam lidi scházeli na výročí jeho smrti a dávali tam květiny. A milicionáři, jako civilové, fasovali samopal, dva zásobníky s ostrými náboji, kanady, maskáče. A bavili se přede mnou o tom, že když dáte demonstrantovi ránu do obličeje prázdným samopalem, tak je to prd, protože je to lehký. Ale když si tam dáte plný zásobník ostrých a dáte mu do huby, tak mu rozbijete hubu a cáká z něj krev. Cituji jejich úvahy.“

  • „Myslím si, že se napojil na síť, kterou už asi začal Moravec, ale ten Moravec, co vedl tajnou službu pro Beneše, protože ta síť, kterou měl, podle mého nemohla být zbudovaná jen dědou. Oni měli perfektní informace, věděli o lidech, kdy koho měli zatknout, kdy kde co se bude dít, tak se mohli přizpůsobit a popasovat se s tím. Říkal, že nebyl problém někoho zachránit před gestapem, ale pak ho uživit a schovat. Vezměte si, že máte třeba sto lidí, nebo máte tisíc lidí a máte je někde v horách. Musíte je hlídat, protože občas někomu z nich hrkne v hlavě a bude střílet. V tu chvíli gestapo ví, že jsou tam partyzáni. Musíte je schovat tam, kde se nic nebude dít, tam kde je bezpečno. A jídlo, to jsou tuny jídla ročně, a to všechno jim musíte zabezpečit.“

  • „On byl postižený agentem orange nebo spíš dioxiny jako vedlejším produktem. Tam tedy musím říct, že se o tom moc nevědělo, v léčení spolupracovali Sověti, Francouzi i Američani. Otčímovi řekli, že díky tomu, že byl do dvou let kojený, tak přežil ty dioxiny. Měl chlorovou akné, což znamená, že máte pokrytý celé tělo, což znamená, že máte vřídek, díru, kousek kůže a zase díru. Jeho přikurtovali a doktor si vzal brusku jako na vrtačku se šmirglem a doktor si vzal gumový plášť a obrousil mu obličej. Na záda vzali tekutý dusík, ponořili deku v rukavicích do tekutého dusíku, přimlaskli mu to na záda a urvali mu kůži. Říkal, že poprvé to vydržel, podruhé omdlel. Pak mu dělali zaživa biopsii jater, že mu zapíchli do boku takovou trubku, odebrali mu vzorek a dostal asi dvacet tisíc. A tehdy i díky jeho otci ho pustili do Alžíru a doporučili mu na dioxiny a tyhlety srágory alžírské slunce a banány. Všichni nad ním zlomili hůl, a tam hodně lidí pomřelo, tak ho pustili do Alžíru v domnění, že tam zemře. On to přežil a potom dlouho žil, překvapivě dlouho.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 14.12.2021

    (audio)
    duration: 01:57:07
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 06.05.2022

    (audio)
    duration: 01:04:31
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Milicionáři se bavili, jak rozmlátit demonstrantovi samopalem hubu

Ivan Ptáčník v šesti letech, 1965
Ivan Ptáčník v šesti letech, 1965
photo: Archiv pamětníka

Ivan Ptáčník se narodil 15. dubna 1961 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Maminka se rozvedla s jeho biologickým otcem Janem Komárkem a vzala si Milana Ptáčníka. Jeho dědou se tak stal Jan Ptáčník, zakladatel likérky Kord v Hradci Králové a velitel známé partyzánské skupiny Václavík. Po roce 1948 mu znárodnili veškerý majetek a byl vězněn a perzekvován. Pamětník zpočátku z politických důvodů nemohl studovat vybraný obor, ale později absolvoval i Vysokou školu ekonomickou. Nastoupil do chemické továrny Spolana v Neratovicích jako ekonom. Jeho otčím Milan Ptáčník zde spolupracoval na vývoji složky herbicidu s názvem Agent Orange, jenž používala americká armáda ve vietnamské válce. Po chemické expozici málem zemřel a měl doživotní zdravotní následky. Pamětník v době sametové revoluce ve Spolaně vylepoval letáky proti Lidovým milicím. Rodina získala v restituci znárodněný majetek, nicméně ve špatném stavu. Ivan Ptáčník žil v roce 2022 v Praze.