Josef Přelouček

* 1962

  • "Nejdříve jsem chtěl být knězem, tak jsem si na to hrál i doma – měl jsem stolek a na něj dával ubrus a další věci. Akorát potom, když jsem došel do sedmé osmé třídy, tak jsem došel k tomu, že budu snad učitelem, proto jsem chtěl jít na pedagogickou střední školu. Ale ve vlaku mi ukradli tašku se všemi dokumenty a papíry, takže jsem na devátou a desátou třídu zůstal v Oršavě. Tam jsem měl čas nad tím přemýšlet a samozřejmě v tom měl velkou roli farář z Oršavy, že jsem tam chodil každou neděli ministrovat a byl s ním pořád v kontaktu, takže jsem šel pak na kněžský seminář. Pamatuji, že jednou mi řekl [...]: 'Když půjdeš do kněžského semináře, tak někdy budeš takovým sloupem pro Čechy.' Divil jsem se tomu a málem se tomu vysmál. Možná i teď je to pro mě směšné, protože nejsem žádným sloupem. Jsem takovým malým člověkem, obyčejný jako každý člověk."

  • "Když jsem přišel na Bígr, sloužil jsem tu svou první mši svatou, primici. Když jsem skončil, zašel jsem k nějaké rodině, kde byl malý oběd. Ten muž z té rodiny pokaždé – to mi přišlo nápadné potom, ze začátku ne – se mě vyptával na mnoho věcí a měl takový notes, do kterého si pokaždé zapisoval. Potom mi to přišlo divné a raději jsem víc nemluvil. Byl to ještě rok 1988, asi rok a půl před převratem. Víc už jsem tady u toho člověka neříkal, protože jsem viděl, že si pořád bere sešit a pořád zapisuje. A opravdu. Po roce 1989 jsem se dozvěděl, že opravdu spolupracoval a byl informátorem, tedy předával informace dál."

  • "Měli jsme učitele, to byl Rumun, nebyl z vesnice – Old Jan. Když jsme šli v neděli ráno do kostela, bydlel vedle kostela, měl tam barák a vždycky stál venku a díval se, kdo jde do kostela. To byl takový přesvědčený komunista. To už jsme věděli, že druhý den v pondělí, když jsme přišli do školy, my jsme byli vždycky ti vyzkoušení, které on viděl, že jsme šli do kostela. Vždycky jsme museli vstát a říkat, co jsme se naučili. Byla to taková intimidace, abychom nešli do kostela, ale nedrželo to, my jsme pořád šli. Někdy se děly všemožné akce, [které] v neděli ráno uspořádala škola, ale to bylo jen proto, aby nás odtáhli od nedělní bohoslužby do školy."

  • Full recordings
  • 1

    Svatá Helena, Rumunsko, 20.10.2021

    (audio)
    duration: 01:29:18
    media recorded in project Paměť Banátu
Full recordings are available only for logged users.

Dokud tu zůstane poslední Čech, zůstanu s ním

Josef Přelouček v roce 2021
Josef Přelouček v roce 2021
photo: Paměť národa

Josef Přelouček se narodil 20. března 1962 v Eibentálu, české vesnici v rumunském Banátu. Otec František se živil jako havíř v antracitových dolech v sousední vsi Nové Doly, následkem drsných pracovních podmínek onemocněl a ve věku 44 let zemřel na silikózu plic. V té době byly pamětníkovi pouhé čtyři roky a na malém hospodářství vyrůstal po boku o tři roky staršího bratra Václava spolu s matkou Kateřinou. V Eibentále vychodil osm tříd, během kterých se zde vyučovalo pouze v rumunském jazyce. Už od dětství si přál stát se knězem a ministroval v místním kostele zasvěceném sv. Janu Nepomuckému. Po osmé třídě pokračoval ve studiích dva roky v Oršavě a později absolvoval přípravný kněžský seminář ve městě Alba Iulia. Po úspěšném složení maturity studoval na teologické fakultě, kterou dokončil v roce 1988. V Eibentále se pak 26. června téhož roku konala slavnostní primiční mše svatá. V letech 1988–2003 působil ve farnosti v Nové Moldavě, na krátkou dobu byl suspendován za odmítnutí přeložení do Gerníku a poté působil jako římskokatolický kněz v pohraničí s Maďarskem. Po výměně diecézního biskupa se od roku 2018 vrátil do Gerníku, pod jehož farnost spadají taktéž Bígr, Rovensko a národnostně smíšené obce Berzáska a Lubková. V době natáčení žil spolu s matkou v Gerníku (2021).