Eva Pospíšil-Hanušová

„Tatínek si vyfotografoval Sověty. Udělal hodně fotografií. Oni neměli aparáty, to u nich vůbec neexistovalo. A šel tam za vojenským lékařem a poprosil ho o adresu, že jim to všechno pošle. A on [vojenský lékař] měl tu odvahu, že řekl: ‚Já vám to nemůžu dát, protože my nebudeme mít adresu. Nás všechny pošlou na Sibiř.‘ Tatínek vůbec nemohl pochopit, o co jde, protože jsme nebyli informovaní. On [vojenský lékař] měl asi zřejmě tu potřebu sdělit to jako inteligentní člověk dál, nebo aby třeba varoval. Tak nějak jsem si to představovala.“

„Už tehdy začala nějaká infiltrace toho komunistického tahu. Vypadá to, že je to moc brzo, ale já si myslím, že se to projevilo i v tom každodenním životě. Třeba mé rodiče, i když tatínek byl zakladatel skautingu a oba měli rádi přírodu, začal ovlivňovat ten levicový tah. Začali přijímat propagační materiály z Ruska, už i tehdy. Já jsem to poznala na jedné věci. Oni vystoupili z církve. Tehdejší tendence lidí, kteří byli ta inteligence, byla taková, že se začali stydět za to tmářství života v církvi. Viděli jako progresivní připojovat se k jiným tendencím. Já jsem chodila do základní školy a tehdy bylo normální, že hodiny náboženství byly dobrovolné. Mě tam rodiče nedali. Tohle je možná věc, kterou třeba někdo neřekl. Najednou se objevilo něco, co bylo úplně absurdní. To si vymyslel někdo, nevím kdo, ale určitě to byli levičáci. Byla to formace výuky pro ty, kteří nebudou chodit na náboženství. Jmenovalo se to strašně směšně – laická morálka.“