Ing. Edvard Polok

* 1923

  • „Tam bylo sto tisíc vojáků, ne každý se chtěl vracet do Polska, hlavně ti z východního Polska, to patřilo Rusům. Báli se, že je pošlou na Sibiř. Já chtěl zůstat v Anglii, v zemědělství se tam dalo chytit. Byl se mnou jeden kluk z Bludovic. Říkal, že zůstaneme a začneme pěstovat cibuli. Každý voják, který si v Anglii našel práci, mohl zůstat. Jenže já se dozvěděl, že je ženatý, že má v Bludovicích manželku a dvě děcka. Říkal jsem mu, ať neblbne. Tak jsem se rozhodl jít s ním domů.“

  • „Měli jsme cvičení v plné polní. Maska, lopatka, někdy i kulomet, to bylo těžké, ruce jsem měl vytahané jak opice. Když jsme v noci ušli deset kilometrů, zaveleli odpočinek. Dal jsem si helmu pod hlavu a pět minut nato spal, tak jsem byl unavený. Ale někdy byl úplněk a my viděli, jak přes něj přelétávají americká letadla. To bylo úžasné, jak přejížděly přes ten měsíc. Tiše to hučelo a já si říkal: Tak už to hlavně rychle dodělejte. Ale jen v duchu.“

  • Full recordings
  • 1

    Horní Suchá, 24.11.2014

    (audio)
    duration: 02:07:20
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Bojoval jsem za Němce a přitom jsem doufal, že válku prohrají

Jako řidič džípu polské armády působící v Itálii v roce 1944
Jako řidič džípu polské armády působící v Itálii v roce 1944
photo: archiv pamětníka

Ing. Edvard Polok se narodil 16. srpna 1923 v Prostřední Suché na Karvinsku. V roce 1939 absolvoval polské gymnázium v Orlové a po maturitě pracoval v dělnických profesích. Po obsazení Těšínska Němci na podzim roku 1939 byli obyvatelé vyzváni k podpisu tzv. Volksliste, přihlášení se k německé příslušnosti, ale rodina Polokových na výzvu nereagovala. Pamětníkův bratr zahynul v roce 1940 na následky otravy během nasazení na nucené práce v Německu. V obavě ze ztráty dalšího syna a kvůli hrozbě vystěhování rodiny do Německa na nucené práce otec Edvarda Poloka podepsal v roce 1942 Volksliste. Krátce nato byl pamětník povolán do německé armády. Dostal se do Francie a jeho úkolem bylo převážet šifrované vzkazy mezi německými jednotkami. Po vylodění spojeneckých vojsk v červnu 1944 dezertoval z německé armády a dostal se do zajateckého tábora v Marseille. Tam se přihlásil se do vznikající polské armády, kterou na italském území formoval polský generál Wladyslaw Anders. Edvard Polok sloužil u Kresowy pěší divize v Itálii jako řidič. Účastnil se bojů v severních Apeninách a u Boloně. V Itálii zůstal až do roku 1946, kdy byly polské jednotky demobilizovány a v září 1946 vypraveny lodí do Velké Británie. Domů se z Velké Británie vrátil po osmi měsících ze severu přes Polsko. Po válce vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a Vysokou školu zahradnickou v Lednici. Jeho celoživotní specializací je ovocnářství, pracoval na ovocnářských výsadbách v Životicích u Havířova. Od roku 1984 je Edvard Polok v penzi, žije v Horní Suché.