Josef Ohnheiser

* 1932

  • „Matka vyprávěla, že dozorci a milicionáři se v lágru strašně opíjeli. Jednou nechali nastoupit na dvoře do řady skupinu mužů. Možná jich bylo deset. A ostatní vězni se museli dívat, jak ten druhý v řadě dostal příkaz zabít toho prvního. Byla tam šibenice, na kterou ho zavedl, a spustil dolů. Pak se vrátil do řady a takhle je do rána zlikvidovali všechny.“

  • „Matka nás s bratrem poslala za strýcem Hubertem do Ludgeřovic, abychom ho poprosili o trochu mouky. Aby nám mohla něco upéct. Šli jsme tedy za strýcem a prosili o mouku. ‚Německým dětem nic nedám, ani neprodám.‘ Vyhodil nás a šli jsme domů. To byl náš český strejda.“

  • „U plotu na hřbitově byla vykopaná jáma. Teda hrob. A v tom hrobu ležela otcova rakev z prostých nelakovaných prken. Bez květin. Bez faráře. Jen za plotem stálo několik dětí, držely se plotu a nehybně nás sledovaly. Ten obraz mi zůstal v paměti. Jako když v Procesu od France Kafky vedou Josefa K. po schodišti a v tom latění kolem schodiště stojí malé děti a bedlivě ho sledují.“

  • „Ten člověk přišel k nám do kuchyně, vytáhl pistoli a řekl otci, aby se svlékl. Táta se ptal proč. On trval na svém a mířil na něj pistolí. Otec si tedy sundal sako, pak musel svléknout košili. ‚Zvedněte ruce,‘ nařídil ten člověk. Táta dal ruce nad hlavu a on mu prohlížel podpaždí. Až později jsem se dověděl, že pod pažemi byli tetovaní příslušníci SS.“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 15.11.2018

    (audio)
    duration: 03:54:36
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Empatie, soucit se slabými. Když tohle lidstvo naplní, můžeme se mít dobře

Josef Ohnheiser / 1948
Josef Ohnheiser / 1948
photo: archiv Josefa Ohnheisera

Josef Ohnheiser se narodil 23. dubna 1932 ve Staré Vsi nad Ondřejnicí do německé rodiny. Otec vlastnil v obci mlýn a pilu. Ohnheiserovi byli ve vsi jedinými Němci, jejich synové vyrůstali v českém prostředí, ovládali český i německý jazyk. Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava musel Josef Ohnheiser navštěvovat německé školy. V srpnu 1944 byl svědkem bombardování Ostravy a okolí americkou armádou. Na přelomu dubna a května 1945 zažil boje Ostravsko-opavské operace. S koncem války byla rodina vyhnána ze mlýna. Otce Ohnheisera uvěznili ve Staré Vsi nad Ondřejnicí na zámku, byl vyslýchán a 12. června 1945 zemřel. Zbytek rodiny se přestěhoval k babičce do Petřkovic na Hlučínsku. Josef se vyučil automechanikem a vystudoval střední školu. Po okupaci Československa v srpnu 1968 emigroval do Spolkové republiky Německo.