Zora Novická

* 1946

  • „Tak třeba první vzpomínku, co si vybavíš?“ – „Asi to bude k smíchu, ale vybavím si, že jsem hrozně toužila, aby mi máma koupila čokoládu. Což nebylo možný, protože byly potravinový lístky. Všechno bylo na lístky, stáli jsme ve frontách a takovouhle čokoládičku nebylo možný. A bylo akorát tehdá pro děti, říkali jsme tomu mejdlíčko, já nevim, z čeho to dělali, ale bylo to strašný. No, ale my jsme to jedli. Bylo to z nějakýho bramborovýho škrobu, bylo to růžovo-žluto-bílý, bylo to hnusný, ale nic jinýho jinak nebylo.“

  • „V šedesátém osmém jsem odjela do Stuttgartu, protože jsem chtěla dělat mineralogii, petrografii a pak přejít na gemologii. Což, víte, co je gemologie? Je to nauka o drahejch kamenech. Pak jsem vlastně tam začala studovat na univerzitě, ale v šedesátém osmém sem vtrhly ty takzvaný vojska Varšavský smlouvy. Já jsem myslela, že už jsem měla zadanou diplomku, že tam budu študovat, ale máma mi psala zoufalý dopisy. Ona se totiž hrozně bála, ona pamatovala ty perzekuce, co jsme zažili za komunistů, to nebyla sranda. Ono třeba v noci vám tam vtrhlo deset vojáků, postavili nás ke zdi a teď prohrabali celej barák. Co hledali, ví bůh. Takže máma se bála a psala mi: ‚Sestru vyhodili z vejšky a já už to nechci podruhý zažít.‘ No, tak jsem se v šedesátém devátém vrátila, dodělala jsem diplomku, skončila jsem a v sedmdesátém jsem nastoupila tady na uranovej průzkum.“

  • Full recordings
  • 1

    Dobříš, 21.12.2021

    (audio)
    duration: 48:17
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Za normalizace jsem zjistila, že jsem v kleci

Zora Novická
Zora Novická
photo: archiv pamětnice

Zora Novická, rozená Venclová, se narodila 9. září 1946 v Trnavě. Její tatínek před nástupem komunistického režimu provozoval prodejny a po roce 1948 byl několikrát vězněn za protirežimní vyjadřování. Zora tak měla špatný kádrový profil a nemohla se přihlásit na vysněnou gemologii, vědu o drahých kamenech, místo toho šla studovat Vysokou školu báňskou v Ostravě. V roce 1968 využila možnosti studovat v německém Stuttgartu, po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se ale v roce 1969 do Československa vrátila. Od roku 1970 pracovala na uranovém průzkumu v Příbrami, kvůli svému původu a příbuzným v zahraničí byla zvána na výslechy. Po sametové revoluci pracovala v ekologické firmě a na ministerstvu životního prostředí. V roce 2020 žila v Dobříši.