Otakar Nigrin

* 1927

  • „Přišli mě zatknout v Benešově, přijeli na to čtyři policajti StB v jednom autě. Já byl zrovna pryč, a když jsem přišel domů, už zabrali celou vilu, tatínka a maminku nahnali do jedné místnosti, tam je zavřeli. A čekali na mě. Když jsem otevřel dveře, pistoli jsem měl už za zády. Byl jsem mladý kluk, ale oni se mnou jednali, jako bych byl nějaký velký zločinec. Honili mě po baráku s pistolí za zády.“

  • „Fotili jsme letiště, sháněli jsme informace, jak tady fungují úřady, kdo úřaduje za komunistickou stranu, a podobně. Některé informace pak vysílala Svobodná Evropa. (Takže to bylo pro Svobodnou Evropu?) To mělo být jen pro toho agenta, který přecházel hranice. Co s informacemi dělal dál, my nevíme. Ale třeba je dával i Svobodné Evropě.“

  • „Ten soud probíhal tak, že my jsme přišli na řadu až poslední po předchozích souzených ze skupiny a moc jsme nevěděli, co vypovídali ti před námi. Soud probíhal podle přání estébáků, si myslím. Měli jsme ale štěstí, že už to bylo po úmrtí Stalina i Gottwalda a bylo to už trošku uvolněné. (Byly nějaké požadavky ze strany vyšetřovatelů, jak máte vypovídat?) Ne, to nebyly. U nás ne. Jestli to bylo u těch, kteří dostali více let, to je možné, ale u mě to nebylo. Při vyšetřování mě ani nebili, ale dělali velký psychický nátlak, že zavřou rodiče, že nám všechno znárodní a o všechno přijdeme a abych se přiznal k tomu, kde jsme měli tu schránku, co jsme do ní dávali, s kým jsme spolupracovali, o kom ještě nevědí... psychický nátlak byl tedy velký. Vyšetřovali nás dva mladí kluci, na kterých bylo vidět, že jsou to dělnické kádry.“

  • Full recordings
  • 1

    Benešov, 02.02.2017

    (audio)
    duration: 01:42:46
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Sbírali jsme informace pro kurýra ze Západu, který nás udal

Maturitní foto Otakar Nigrin
Maturitní foto Otakar Nigrin
photo: archiv pamětníka

Otakar Nigrin se narodil 12. ledna 1927 v Benešově, kde Nigrinovi provozovali tiskárnu o třinácti zaměstnancích. Pamětník se během války vyučil u otce sazečem a tiskařem a studoval obchodní akademii v Praze. Pamatuje odchod německých okupantů z Benešova i popravy gestapáků, které po osvobození přivedla zpět z Německa skupina vedená JUDr. Josefem Drábem. Po únoru 1948 komunisté Nigrinovým zabrali tiskárnu. Otec poté až do důchodu pracoval jako sazeč v tiskárnách v Praze. Otakar Nigrin se po maturitě v roce 1948 z třídních důvodů nemohl dostat na vysokou školu a byl nasazen do akce 70 tisíc do výroby, kde se vyučil tesařem. Kolem roku 1950 se zapojil do benešovské odbojové skupiny, kterou vedl Josef Doubrava. Po zradě falešného kurýra, jemuž předávali informace, je zatkla StB. Pamětník byl v roce 1953 odsouzen ke dvěma letům, která si odseděl na Pankráci, kde pracoval ve vězeňské tiskárně. Po roce ho, nemocného tuberkulózou, pustili na amnestii. Jeho prastrýc Karel Nigrín byl významným účastníkem druhého i třetího odboje, dvakrát odsouzeným k trestu smrti. Roku 1968 prastrýc spoluzaložil Klub bývalých politických vězňů K231 a byl jeho předsedou.