Mgr. Marie Miškovská

* 1950

  • „Ředitel mi řekl, že když hraju na klavír a jsem češtinářka, byl by rád, abych vedla recitační kroužek a hrála k tomu na klavír. Tak jsem to vzala a docela mě to bavilo. Sestavovala jsem pásmo z poezie regionálních autorů, zúčastnili jsme se i soutěže a dobře jsme se umístili. Musela jsem ale dělat i pásma k politickým akcím. Dostala jsem k tomu takovou červenou knížku, která se jmenovala Leninia, a z ní jsem vybírala básničky. Konkrétně k VŘSR. Vybrala jsem básničku Josefa Hory, která se jmenovala Ivan a Lenin. Špatně to dopadlo. Je to o tom, že Ivan má rád tu ideologii, ale byla tam slova: ‚pije a chlemstá‘. Studentka to přednesla, jak to tam bylo napsáno. Ale zavolal si mě ředitel, že to slyšeli soudruzi z OV KSČ a že se jim to nelíbilo. Vysvětlovala jsem, že to tak básník napsal. Příště se to prý ale nesmí opakovat.“

  • „Moje máma, ta jako učitelka chodila ze školy s pláčem kvůli tomu, co všechno se tam dělo. Hlavně tam byl boj proti náboženství. Byla to hodně náboženská oblast. Byl tam třeba učitel, který byl fanatický komunista a dělal seznamy dětí, které byly v neděli v kostele, a podobně. Učitelům, kteří byli trochu féroví, se to příčilo.“

  • Full recordings
  • 1

    Mladá Boleslav, 08.04.2022

    (audio)
    duration: 01:40:20
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Neuvedla jsem, že mám bratrance na Západě, a málem mě to stálo místo

Marie Miškovská, roz. Pleyerová, 1954
Marie Miškovská, roz. Pleyerová, 1954
photo: pamětnice

Marie Miškovská, rozená Pleyerová, se narodila 25. května 1950 v Benešově do rodiny železničáře Klementa Pleyera a jeho ženy Marie, která byla učitelkou. Dětství prožila v Dolních Kralovicích, kde žili i s prarodiči ve skromném bytě v nádražní budově. Rodina byla věřící. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 rodiče do kostela nechodili, protože jakožto státní zaměstnanci mohli kvůli návštěvám kostela přijít o zaměstnání. Marie Miškovská ve vyprávění pro Paměť národa vzpomíná, jak se ve starobylých Dolních Kralovicích žilo v padesátých a šedesátých letech. V roce 1964, když už bylo jasné, že obec Dolní Kralovice bude zbourána kvůli výstavbě vodní nádrže Švihov, se Pleyerovi přestěhovali do Benešova do družstevního panelového bytu. Na jaře 1968 Marie odmaturovala na benešovském gymnáziu a poté nastoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studovala český a německý jazyk. Po absolvování vysoké školy v roce 1974 učila tři roky na gymnáziu v Benešově a poté rok na učilišti v Mladé Boleslavi, kam se přestěhovala po svatbě. Na konci sedmdesátých let odešla ze školství do Okresního archivu v Mladé Boleslavi. Pracovala jako archivářka se specializací na německý jazyk. Pamětnice měla bratrance Richarda Carmine žijícího ve Spolkové republice Německo, který rodinu několikrát v Čechách navštívil. Když na konci sedmdesátých let neuvedla jeho jméno do kádrového dotazníku, málem ji nepřijali na místo archivářky. Marie Miškovská s manželem vychovala dvě děti.