The following text is not a historical study. It is a retelling of the witness’s life story based on the memories recorded in the interview. The story was processed by external collaborators of the Memory of Nations. In some cases, the short biography draws on documents made available by the Security Forces Archives, State District Archives, National Archives, or other institutions. These are used merely to complement the witness’s testimony. The referenced pages of such files are saved in the Documents section.
If you have objections or additions to the text, please contact the chief editor of the Memory of Nations. (michal.smid@ustrcr.cz)
Pod hrozbou smrti deportovat děti
narozen do makedonské rodiny 8. srpna 1934 ve vesnici Štrkovo v dnešním Řecku
jeho otec Pandelis Steraidis zemřel na albánské frontě za druhé světové války
vypráví o masových hrobech mezi Velkým a Malým Prespanským jezerem z dob řecké občanské války
ve 13 letech byl spolu se svými dvěma sestrami násilně odebrán matce a zařazen do transportu do Československa
v Československu vystřídal několik dětských domovů, než byl ve 14 letech zaměstnán ve fabrice
vyučil se strojním zámečníkem, posléze absolvoval střední průmyslovou školu
na vojně, kterou absolvoval v letech 1959–1961, obsluhoval radar Tamara
po maturitě získal práci ve fabrice TOS Kuřim, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1994
Konstantin Miovský – resumé
Konstantin Miovský se narodil v roce 1935 ve vesnici Strkovo (řec. Platy) v okrese Florina v západní Makedonii. Jeho rodina byla zemědělsky založená, má dvě sestry, jeho otec padl v roce 1940 na albánské frontě a jeho matka se později vdala za makedonského partyzána, se kterým měla další tři děti. Miovský odešel z Řecka v roce 1948, přes zastávky v Bitole a Prilepu se dostal do Bulkesu, odtamtud byl po měsíci odvezen přes Maďarsko do Mikulova. Prošel domovy v Ľubochni, Slovenské Ľupče, Sobotíně a po krátkém období na výcviku v Bratislavě odešel do učení na strojního zámečníka v Esce Cheb. Po vyučení dostal umístěnku do Královopolské strojírny v Brně, po nějaké době si na popud svého řeckého kolegy udělal střední průmyslovou školu, po maturitě dostal umístěnku do TOS Kuřim, kde pracoval do roku 1994. Vojnou odsloužil u protiraketové obrany města Brna, vyšel jako četař. Z pracovních důvodů vstoupil v roce 1964 do KSČ, v roce 1989 vystoupil, dnes není politicky angažovaný. Má tři děti se svou českou manželkou (dva syny a dceru), jeden z jeho synů vede adiktologii na 1. lékařské fakultě UK, druhý učí na gymnáziu, dcera je finanční poradkyně. Dnes je pan Miovský v důchodu a žije v Tišnově.
© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Sixty Years After. Memory of Greek Civil War Refugees in Czechoslovakia, 1949-2009
Witness story in project Stories of 20th Century (Dominika Andrašková)
Witness story in project Sixty Years After. Memory of Greek Civil War Refugees in Czechoslovakia, 1949-2009 (Jan Procházka)