Jiří Matulák

(tazatel) Tak řekněte mi kdyžtak o tom otci, jak se to stalo, abychom to měli chronologicky. „No, jak se to stalo, no tak oni říkali, támhle ten, to je konfident, chyťte ho... A ten vedle něj, to je Němec, i když je převlíklej, tak je chyťte. Tak oni asi tři šli za nima, no a tenhle ten jeden, to ani nevědi kdo, jo, ale věděli, že ty dva... Prostřelili mu nohu a on už pak nic nevěděl.“

„Prosim vás, když vám řeknu, že chlapi si vzali tyhle myslivecký flinty a šli bránit republiku, tak tadyhle, jak se to jmenuje, jak je to letiště, Vodochody, a když jedete po starý z Klíčan a po pravý straně je takhle les. Ten je tam ještě dneska. Tak Němci, to byli fronťáci, ty ty chlapy tam chytli, nechali je kleknout do škarpy a asi tři nebo čtyry tam zastřelili. Ale ten jeden byl mladší a utíkal a těsně před lesem, nechali ho, aby se proběh, ho zastřelili. Hele, přijeli dva Rusáci na motorce s lodičkou, ale německou, normálně ty Němce tam postříleli.“

„I sousedka udala mýho tátu, že poslouchal Londýn. A to bylo, oni udělali takovou hloupou znělku, to bububu bum, bububu bum, na bubnech jo, několikrát se to opakovalo a sousedka to slyšela a udala tátu, že poslouchá Londýn.“

„To bylo takhle. Teď se vyrovnávali Němci, Češi… To se mi taky nelíbilo. Protože ti Němci vlastně za nic nemohli. Oni museli do války. Oni to byli vojáci. A tady, jestli si někdo chce zastřílet, tak prej může. Umíte si to představit?“ (tazatel) Takže vy jste byl svědkem nějakých útoků na Němce po válce? „ No jistě!“ (tazatel) Můžete popsat přesně, co jste viděl? „No oni je na takovým cvičišti honili kolem dokola, a kdo si chtěl střelit, tak si střelil.“ (tazatel) Kde se to dělo? „No v těch Kralupech“ (tazatel) Kolik jste viděl, že tam zastřelili Němců v době vaší přítomnosti? „Já jsme viděl jednoho. A já to nemám rád...“