Rostislav Krejčiřík

* 1925

  • "Najednou přišlo komando a už jsme šli do kasemat na Borech. Tak nás tam dali do těch kasemat, za chvíli přišla suita bachařů včetně politruka. Tak jsem si musel lehnout na břicho a oni mě začali mlátit. Víte, co to je? To je, jak když vám prořízne záda. To máte po celých zádech, po lýtkách, všude. Tak šest jich bylo. To jsem se neudržel. No, ale pak po mně hodili deku, nacpali mi ji do úst, přikryli hlavu a začali znova. Já jsem si napočítal pětadvacet ran a pak jsem omdlel. To tělo neovládáte, ztratíte nad sebou kontrolu, no prostě se poděláte. A to už se jim asi nelíbilo, že se v tom plácali, tak to nechali a nechali mě být. Že tam byl kohoutek a záchod, tak jsem se tam potom, když jsem se vzbudil, omyl."

  • "Jsem Rostislav Krejčiřík. Narodil jsem se 4. 4. 1925 ve Velkých Pavlovicích na jižní Moravě."

  • "Když jsem přišel k soudu, prokurátor Vaš mi navrhoval trest smrti provazem. Pro výstrahu."

  • "Generál Píka mi říkal: 'Nikdo mě nemůže už zachránit, ani Gottwald ne. I kdyby ten mi dal milost, ale ten mi ji nedá, protože poslouchá Rusáky.' V poslední noc tam byl jeho syn, byl s ním celou noc. Ráno potom, před popravou, musel odejít. Oni ho odtáhli na popraviště a tam ho oběsili."

  • "Generál Píka byl popravený, to bylo naše rameno na Borech, to byla taková osmicípá věznice. Mezi tím bylo postaveno pódium, šibenice, a nám tam dali na okna deky. Ale to víte, my jsme stejně koukali. Všichni tihle naši pohlaváři, včetně sovětského velvyslance, tam byli. Ten na tu popravu osobně dohlížel."

  • "Každý se hlásil k Američanům. Zrovna ten převaděč, co převáděl, tak ho chytili Rusáci. V té kanceláři byli vlastně dva Češi, zápaďáci, vojáci z Anglie. Potřebovali, aby někdo prošel a našel novou trasu. Právě ten jeden důstojník, co tam byl, jmenoval se Gryma, ten spolupracoval s StB, to byl udavač. A na mě a na rodinu tam čekali Rusáci."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 24.03.2006

    (audio)
    duration: 02:53:25
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

V těch nejhorších dobách bylo důležité mít nějakou srandu

Rostislav Krejčiřík se narodil 4. dubna roku 1925 v dělnické rodině ve Velkých Pavlovicích na jižní Moravě. Jeho rodina podporovala sociální demokracii. Rostislav Krejčiřík se v Brně vyučil instalatérem a zažil zde příchod Rudé armády. Po skončení války byl odveden na vojnu, nejprve do slovenského Popradu, poté do Olomouce. Odmítl podepsat přísahu lidově-demokratickému zřízení a po únoru 1948 se zapojil do distribuce protikomunistických letáků. Ještě coby vojín základní služby se rozhodl překročit hranice a uprchnout do Rakouska. Zde se zapojil do převaděčství ze sovětské do americké zóny, bohužel byl ale při svém čtvrtém převádění dopaden. Československou justicí byl odsouzen k 28 letům vězení. Prošel věznicemi na Pankráci, na Borech, kde byl nějaký čas na společné cele s generálem Píkou, a v Opavě, odkud se neúspěšně pokusil uprchnout. Poté byl převezen do Leopoldova. Propuštění se dočkal v roce 1958. Našel práci v Povodí Ohře, vystudoval večerní průmyslovku a stal se stavbyvedoucím.