Jiří Kocián

* 1939

  • „Majka pořád: ‚Nelítej, já vím, že se něco stane!‘ – ‚Ale co by se mohlo stát,‘ povídám, ‚nic se nestane, neboj se.‘ – ‚Ne, nelítej, já to vím, nelítej, něco se stane!‘ No, nedalo se nic dělat, já jsem tam do toho letadla sedl. Tak jsme se tam rozloučili, sedl jsem do letadla, našel jsem si místo, tak jsme vyletěli. Pohoda, nic. Tak to trvalo, není to daleko do té Budapešti – mělo to mezipřistání v Budapešti. A ještě jsem se ptal v té Jugoslávii, tam kde jsem si kupoval tu letenku, jestli tam jsou kontroly v té Budapešti. Ujistila mě, že ne. Tak říkám: ‚Dobře, tak to je v pohodě.‘ Tak jsem tam v klidu sedl. Přistáli jsme. Když jsme přistávali, tak ve mně trochu hrklo, protože pod námi byl hřbitov. Nádherně jsme letěli dvacet metrů nad těmi náhrobky. Povídám: ‚To je nějaký blbý znamení. Ona mi tam povídá, že se něco stane, ale co by se teďka mohlo stát? Už jsme na letišti…‘“

  • „Tak z té západní strany byly takové vyhlídkové schody, takže my jsme z té západní strany mohli vylézt na tu vyhlídku a viděli až tam k nim, to bylo strašný. Protože tam mohlo být tak deset patnáct metrů, možná i ke dvaceti, volná plocha, písek uhrabaný, aby na něm každá stopa byla vidět. Akorát psi tam běhali. A ti pohraničníci jejich, ti byli vyzbrojení, jak kdyby šli do války, a takový triedry měli obrovský a to furt na vás čuměli, hned si vás fotografovali… “

  • „Sedli jsme do tramvaje, tam všecko mlčelo. Až u Drápala, když ona vystoupila a nastoupili nový lidi, tak nastoupila nějaká paní, která si sedla za mě a měla puštěný tranzistorák. A povídá, slyším, jak říká: ‚To bude strašný, až se lidi dovědí, co se stalo.‘ Ve mně to trhlo, říkám si: ‚Ježiši, co se stalo?‘ A najednou slyšíme: ‚Zachovejte klid, neklaďte odpor.‘“

  • Full recordings
  • 1

    Olomouc, 28.03.2023

    (audio)
    duration: 03:01:39
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
  • 2

    Olomouc, 13.04.2023

    (audio)
    duration: 02:58:43
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
  • 3

    Zlín, 25.04.2023

    (audio)
    duration: 02:48:32
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Za rok po okupaci se objevily nápisy: „Ať žije Sovětský svaz! Tak jsem si řekl, že tady nezůstanu

Jiří Kocián v době narození syna Petra, 1978
Jiří Kocián v době narození syna Petra, 1978
photo: archiv pamětníka

Jiří Kocián se narodil 21. prosince 1939 v Konici. Vyrůstal jako jediné dítě v rodině Vlasty, rozené Novotné, a Miloslava Kociána. Otec provozoval cukrárnu na konickém náměstí až do zákazu živností. Jiří se toužil stát lesním inženýrem, ale kvůli kádrovému posudku ho na lesnickou školu nepřijali. Vyučil se soustružníkem v Lutíně a od 16 let pracoval v dělnických profesích. Srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy prožil v Olomouci. Roku 1969 emigroval do Rakouska, získal politický azyl a nechal se najmout na práci do Západního Berlína do továrny Siemens. V červnu roku 1970 odjel na dovolenou do Rumunska, kde se setkal se svou tehdejší přítelkyní a pozdější manželkou Marií Vejmolovou. Plán proklouznout společně přes Jugoslávii do Západního Berlína jim tak docela nevyšel a pobyt v cizině se kvůli dvěma zmařeným pokusům o přechod hranic protáhl déle, než předpokládali. Nakonec se jejich cesty rozešly v jugoslávském Bělehradu – Jiří se musel vrátit do zaměstnání a Marie čekala na vízum do Berlína. Během mezipřistání v Maďarsku ale Jiřího vyhmátli celníci a vytáhli ho z letadla. Po zadržení v Budapešti putoval do Komárna, Bratislavy a nakonec do bohunické vazební věznice v Brně, kde strávil několik měsíců. Marie po bezmála dvou týdnech čekání v Jugoslávii získala průjezdní vízum pro cestu do Berlína. Když zde posléze Jiřího nenašla, vrátila se přes Východní Berlín zpět do Československa. Od soudu si za nedovolené opuštění republiky (§ 109) odnesli podmíněné tresty (20 a 14 měsíců na 3 roky). Jiří Kocián pracoval dlouhé roky v podniku TOS v Olomouci, v polovině 80. let se stal pojišťovacím agentem. V letech 1988 a 1989 se v Praze zúčastnil protivládních demonstrací. Roku 2023 žil stále v Olomouci.