Mgr. Zdeněk Jelínek

* 1932  †︎ 2024

  • „Já jsem chodil na obchodní akademii, za komunistů se to potom jmenovalo vyšší hospodářská škola, takže si lidi mysleli, že je to zemědělská škola. Tam jsem měl výborného profesora, který mi hodně pomohl. Jmenoval se Stanislav Burda. Když jsme maturovali, vyplňoval se takový formulář. Já jsem tam napsal, že chci studovat historii, on si mě zavolal a řekl, abych to přepsal, protože se na historii nedostanu. Někdo z naší rodiny totiž nebyl v partaji. Poradil mi, abych si tam napsal, že chci jít na práva, která nikdo studovat nechce, protože v té době byli právníci mizerně placení. Prý po roce budu moci požádat o přestup na filosofickou fakultu. A tak jsem to udělal, ale nijak mi to nepomohlo. V maturitní komisi byl totiž členem školník, nechápal jsem proč školník, a ten vetoval, že bych mohl chodit na vysokou školu. Já jsem to přesto zkoušel, ale na vysokou školu jsem se dostal až 12 let po maturitě, když se uvolnily poměry.“

  • „Já měl jediný problém, a to když jsem pracoval u cirkusu. Když tam nastoupil nový ředitel, řekl, že nemůžu dělat náměstka, když nejsem v partaji, a že mi dá novou funkci. Věděl jsem, že jinou funkci pro mě nemá, a tak jsem odešel sám. Bylo to těsně před převratem.“

  • „Byl jsem u TP [Technické prapory] na Zelené hoře. Moje máma měla známého psychiatra a ten ze mě udělal blázna. A tak mě pustili. Byl jsem tedy na vojně jenom půl roku. Dělal jsem tam skladníka, a tak to nebylo tak hrozné. Muselo se to nějak vydržet.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 08.06.2023

    (audio)
    duration: 01:24:36
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

O tom, zda budu moci studovat vysokou školu, rozhodoval i školník

Zdeněk Jelínek, 60. léta 20. století
Zdeněk Jelínek, 60. léta 20. století
photo: Archiv pamětníka

Zdeněk Jelínek se narodil 8. dubna 1932 v Praze do rodiny obchodníka Bohuslava Jelínka a jeho ženy Margarety. Ze strany své babičky má francouzské předky. Jeho dědeček Rudolf Vácha byl malíř z Hluboké nad Vltavou, vystudoval výtvarnou akademii ve Vídni a v Mnichově. Žil v Paříži, kde se oženil s francouzskou ženou Annou Pochon. Zde se jim v roce 1901 narodila Margareta, pamětníkova matka. Kolem roku 1924 se přestěhovali do Československa. Zdeňkův otec Bohuslav Jelínek měl speditérskou firmu, ale na konci 30. let zkrachoval, protože jeho zákazníci byli převážně němečtí Židé. Zdeněk Jelínek začal chodit v Praze do francouzské školy, která byla na začátku války zrušena. V roce 1941 rodinu postihla tragická událost – Bohuslav Jelínek zemřel na rakovinu a Margareta s devítiletým Zdeňkem zůstala sama. Zdeněk v roce 1948 nastoupil na obchodní akademii. Na škole prožil první roky komunistického režimu, který výrazně zasahoval do personálních změn. Maturoval v roce 1952, avšak z politických důvodů mu nebylo umožněno studovat vysokou školu. Problém byl, že jeho matka pracovala jako dámská krejčová na živnostenský list. Zdeněk Jelínek musel narukovat k TP (technické prapory) v Zelené Hoře, po půl roce ho propustili do civilu díky fiktivnímu psychiatrickému posudku od doktora, s nímž se maminka znala. Poté pracoval jako řadový úředník v národním podniku Československé automobilové opravny. Zdeňkovi se podařilo dostat na dálkové vysokoškolské studium až 12 let po maturitě. Bylo mu dovoleno vystudovat práva, neboť je mohl uplatnit v podniku. Právnickou fakultu dostudoval v roce 1969. V letech 1975–1988 pracoval v národním podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky jako podnikový právník, poté jako investiční pracovník a ekonomický náměstek. V roce 1988, po výměně ředitele, musel z této pozice odejít, protože nebyl členem KSČ. V letech 1990–2002 působil jako advokát. Měl celoživotního blízkého přítele Konstantina Georgejeva Troševa z Bulharska, kterého tamní režim postihl stejně jako jeho: v Bulharsku nemohl studovat, vystudoval tedy medicínu v Praze. Zdeněk Jelínek byl od roku 1980 ženatý s loutkoherečkou Janou, rozenou Halířovou, která působila v plzeňském divadle Alfa. Vychovali spolu dceru, v roce 2004 Zdeněk Jelínek ovdověl. Zemřel 11. března roku 2024.