Jiří Janů

"Co mě tam upoutalo, když jsem se potom probíral dokumenty zpětně, vysvědčením Ludvíka Nolla. A všech těch Nollů mám vysvědčení, že rodovou tradicí je, že máme blízko k německé nátuře, ale propadáme z němčiny. Kompletně. Teď jsem zjistil, že babička Nollová, která mě učila němčinu odmala a učila se kvůli tomu, aby se mohla se svým bratrem a jeho rodinou domluvit v Německu, tak propadla z němčiny. Ludvík Noll propadl z němčiny. Jiří Janů, bohužel, propadl na gymnáziu z němčiny. Ludvík Noll přišel do Německa, byl tam totálně nasazenej za druhé světové války a zůstal tam. Našel si tam přítelkyni, měli dvě děti. A ta ho nechtěla pustit zpátky, už se bála ho pustit do Československa.“

"Ludvík Noll, můj prapradědeček, moji prababičku vytáhl z internačního tábora. Moje prababička Julie byla krásná žena, opravdu krásná, mám její podobizny. A samozřejmě to neuteklo ani místním podnikatelům, třeba panu Palánovi, který byl uhlobaron v Německém Brodě, ale taky německým oficírům. Takže u nás najdete i fotky s německými vojáky. Paradoxně Ludvík Noll, její bratr, byl totálně nasazený v Německu za druhé světové války. A Julie byla po příchodu Rudé armády označena jako kolaborantka. Byla umístěna v internačním táboře v sokolovně, kousek od jejího bydliště, její otec na ní mohl vidět z okna. A jejímu tatínkovi, mému prapradědovi, se podařilo během dvou dnů ji i pana Palána vytáhnout z internačního tábora a odešli z města." [Ve skutečnosti šlo o pradědečka a babičku, nikoliv prapradědečka a prababičku]