Marie Janatová

* 1941

  • „To víte, byl hubený, on byl sedlák, ale oni třeba dostávali i nějakou korunu za tu práci (ve vězení), a tak si kupovali margarín na chleba. Přišel zdecimovaný. Měli jsme starý barák, doškovou střechu. A když tátu zavřeli, chtěli konfiskaci majetku. Když viděli ten barák, nebylo co konfiskovat. Peníze, které tatínek nastřádal do té doby, než jsem začala já, dával mně, bratrovi nebo manželce na účet a sám si nechával jenom běžný účet, což bylo chytré, jinak bychom o peníze přišli. Když se vrátili, ještě před svátky přijela jeho sestra, teta Říhová z Kruhu, říkali jsme, že chceme stavět a máme rozjednané, jestli můžeme stavět na jiné louce. Ona říkala tátovi: ‚Františku, nestav, v Kruhu prodávají paní Boukalové statek, přijď se tam podívat.‘ Tak se tam přišel podívat, dojednali, že to koupí. Ale v Nové Vsi jsme to museli dát státu a my se odstěhovali do Kruhu. Za dva a půl roku jsem se tam vdala.“

  • „Tatínek asi něco řekl proti tomu, že v roce 1956 bylo v Maďarsku krveprolití, jak to tam Rusáci masakrovali. Scházeli se, když byly dodávky mléka … tak někdo, my víme kdo, to na něj řekl, že to je pobuřování. Měli proti němu něco, a tak ho v roce 1957 zatkli.“ – „Pamatujete si to nějak?“ – „Já ne, já jsem byla v Hradci ve škole, bratr byl doma, hospodařili s maminkou a otcem. A mě vyloučili v roce 1957 na podzim ze školy.“

  • „Padesátá léta pro mě byla horší. Sice jsem nestrádala, peníze jsme měli, ale byla měnová reforma v roce 1953. A můj tatínek přišel o půl milionu, tak se muselo začínat skoro znova, protože potřeboval kupovat malé selátka. Tak si od služky Lenky Noskové půjčil, aby si vůbec mohli koupit, protože skoro o všechny peníze přišel. Co bylo víc nad pět tisíc, tak se to měnilo jedna ku padesáti.“ – „Jak to bylo s kolektivizací?“ – „Naši nechtěli jít do družstva, protože to bylo tak malé a poroučela tomu ta komunistická mládež. Do družstva jsme nešli.“

  • Full recordings
  • 1

    Kruh u Jilemnice, 12.03.2017

    (audio)
    duration: 32:01
    media recorded in project Soutěž Příběhy 20. století
  • 2

    Jilemnice, 09.12.2022

    (audio)
    duration: 39:12
    media recorded in project Příběhy regionu - Liberecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Nechtěli do JZD. Otce komunisti uvěznili, dceru vyloučili ze školy

Marie Janatová v roce 1950
Marie Janatová v roce 1950
photo: Archiv pamětníka

Marie Janatová, roz. Blažková, se narodila 15. ledna 1941 v Nové Vsi nad Popelkou. Tam její rodiče František a Marie koupili zemědělský statek o čtyři roky dříve. Jejich hospodářství se vedlo dobře, rodina ovšem přišla o značnou část úspor vlivem komunistické měnové reformy v roce 1953. Rodiče odmítali vstoupit do družstva v rámci kolektivizace. Otce komunistický režim uvěznil pod záminkou toho, že veřejně kritizoval sovětské potlačení protestů v Maďarsku. Pamětnici v návaznosti nato vyloučili ze střední školy, vrátila se pracovat na rodinný statek. Bratr musel odejít na vojnu k pomocným technickým praporům, a tak přes dva roky v nepřítomnosti otce pracovaly s matkou na statku samy. Po jeho návratu z vězení se rodina přestěhovala do Kruhu u Jilemnice, za čas vstoupili do jednotného zemědělského družstva. Tam pamětnice pracovala jako pokladní, seznámila se tu se svým budoucím manželem Janem Janatou, který rovněž pocházel ze sedlácké rodiny, proti níž komunisté brojili. Po sametové revoluci získali manželé Janatovi v restituci zpět oba své rodinné statky, rozhodli se je spojit a zemědělsky podnikat i se svým synem. V roce 2022 žila Marie Janatová v obci Kruh u Jilemnice. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře z Libereckého kraje a Nadačního fondu ŠKODA AUTO.