Jana Honomichlová

* 1949

  • „Tam to bylo jako taková vesnice, spíš vesnička, takže autobusy jezdily akorát ke Škodovce ráno tou naší ulicí na šestou se škodováky, a potom je vyzvedávaly, když končila směna. Takže auta tam nejezdila, akorát nějaké náklaďáky ze Škodovky, ale ty už potom odpoledne nejezdily. Tak my jsme přišli ze školy, praštili jsme aktovkou a byli jsme hned na ulici. Nahoře u sokolovny, protože vlastně to byl vršek, jsme sáňkovali, kluci bobovali, někdo taky na lyžích, ale to jen málo. Já si ještě pamatuju, že dřív byla brána do Škodovky o dvě ulice níž, takže to byla doopravdy možná tři čtvrtě kilometru dlouhá klouzačka. Potom, nevím v jakém roce, posunuli bránu, protože Škodovka se začala roztahovat, až ke Strojní ulici k Liďáku.“

  • „V padesátém třetím si pamatuju – tatínek o tom nechtěl nějak moc mluvit –, ale že byla demonstrace na Masarykově náměstí, že se tam byl podívat s kolegy, že se to tam pak nějak zvrtávalo, tak raději odešel. Jediné, co si pamatuju, že potom byly vyhlášeny nějaké takové akce, aby inteligence chodila pomoct pracujícím do Škodovky. Tatínek byl nasazený někam do Škodovky, nevím teda kam. Jediné, co ho zachránilo –protože vezli někam blbě zajištěné tyče jeřábem a ty mu spadly na nohu, takže měl zlomené všechny prsty na noze. Tím byl vysvobozený, že nemusel dělat v té Škodovce nádeníka.“

  • „No to byla vlastně teta mé matky, její syn se vyučil u Bati a byl poslán na Trinidad, aby tam zastupoval firmu. A když vypukla válka, tak tam odtud odešel a dal se k RAF, potom jako poručík byl nasazený na nějakou tajnou misi do Itálie a bohužel letadlo v mlze narazilo do skal a letadlo se zřítilo. To mu bylo asi 27, teta se tenkrát prý psychicky zhroutila a celý život měla psychické problémy, protože to byl její jediný syn. A celkem brzo, nějak po padesátém roce zemřela.“

  • Full recordings
  • 1

    Plzeň, 02.06.2023

    (audio)
    duration: 32:01
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Plzeň, 13.07.2023

    (audio)
    duration: 28:58
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Děti z Karlova sáňkovaly od sokolovny až k bráně Škodovky

Jana Honomichlová, 60. léta
Jana Honomichlová, 60. léta
photo: Archiv pamětníka

Jana Honomichlová, rozená Šantorová, se narodila 8. listopadu 1949 v zaniklé plzeňské čtvrti Karlov. Část této dělnické kolonie včetně školy vzala za své během spojeneckých náletů na konci války. Tyto události znala pamětnice jen z vyprávění rodičů, vzpomíná ale na dobrodružné prolézání bunkrů, které zde po válce zbyly. Popisuje sportovní a kulturní zázemí čtvrti, jejíž společenský život se odehrával v místní sokolovně, Lidovém domě nebo na fotbalovém hřišti. Po absolvování strojní průmyslovky dostala Jana Honomichlová umístěnku do Škodovky. Po svatbě v roce 1973 se sice z Karlova odstěhovala, vracela se sem ale za rodiči a také do práce, do takzvaných projektantských domků. V době natáčení v roce 2023 žila se svou rodinou v Plzni.