Věra Fořtová

* 1942

  • „To bylo šílené. Právě v tom Ostrově u Karlových Varů byla taková dřevěná podlouhlá budova. Tam se vešlo a byla tam přepážka jako na poště. Úplně neprůhledná, jenom metr krát metr okýnko, které bylo zamřížované, dal se jenom prostrčit prst. Já jsem tam jela, když mi bylo devět let, bráchovi byly tři roky. Akorát jsem tam viděla, do toho… Tatínek tam stál za tím okýnkem, dva bachaři za ním. My jsme mohli akorát prostrčit prst skrz tu mříž. Brácha tam ani neviděl, museli jsme ho zvednout, aby viděl na tatínka. Maminka nám potom řekla, že [tatínek] vážil čtyřicet kilo, po těch útěcích a samotkách. To bylo šílené. Mně bylo do breku, ale snažila jsem se usmívat.“

  • „Pamatujete si na zatčení tatínka?“ - „Ne, to vůbec ne. Rodiče nám to ani neřekli, ze začátku, protože nevěděli, jak to bude. Maminka řekla, že je tatínek na služební cestě nebo něco takového. Až postupně jsem se to dozvěděla. Nejdřív, že ho odsoudili na tři roky. Pak, když jsme jeli na jednu návštěvu za tatínkem, vlakem někam na severní Moravu, do nějakého vězení. Maminka brala na ty návštěvy vždy jedno větší dítě a jedno menší, jedno z dvojčat. Já byla přikrytá kabátem a slyšela jsem, jak se maminka baví s nějakou spolucestující. Té řekla, že tatínka odsoudili na osmnáct let. A skutečně ho na osmnáct let odsoudili. Náš příbuzný právník, doktor Lindner… Maminka zburcovala všechny příbuzné a známé, aby něco v tom procesu udělali. Ten Lindner řekl, že můžeme být rádi, že ho odsoudili takhle, protože mu hrozil trest smrti. Tenkrát se dával trest smrti i za menší věci.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 06.08.2021

    (audio)
    duration: 01:35:41
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Demokrati jdou k cíli pomalu, komunisté tam dojedou rychlíkem, říkal otec. Pak ho zavřeli

Věra s kotětem
Věra s kotětem
photo: archiv pamětníka

Věra Fořtová, rozená Hrabalová, přišla na svět 19. června 1942 v Praze. Její otec Otto Hrabal pracoval jako inženýr karoserií v automobilce Praga, matka Věra vystudovala pojistnou matematiku a po narození dětí zůstala v domácnosti. Otto Hrabal se za války podílel na ukrývání svého přítele židovského původu Milana Reimana. Ten mu po válce zprostředkoval zaměstnání na ministerstvu průmyslu. V roce 1951 byl Otto Hrabal zatčen a odsouzen za údajnou špionáž na osmnáct let. Propustili ho na amnestii v roce 1960. Rodina se čtyřmi dětmi zůstala bez prostředků, matka pracovala v žehlírně v Pragoděvu. Věra díky intervenci svých tet - učitelek mohla i přesto vystudovat jedenáctiletku a potom dvouletou nástavbu, obor rehabilitační sestra. Tomuto povolání se věnovala celý život, nejprve v Mariánských Lázních, později v Praze. Roku 1965 se provdala a narodily se jí dvě děti. Po roce 1989 dosáhla posmrtné soudní rehabilitace svého otce.