Byla jsem odsouzená za loutkové představení
Download image
Lenka Fialová, rozená Horáková, se narodila 30. prosince 1951 v Gottwaldově do umělecké rodiny. Oba její rodiče, Antonín a Antonie Horákovi, byli zaměstnáni ve filmových ateliérech na Kudlově. Umělecké prostředí pamětnici výrazně ovlivnilo a rozhodla se studovat na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Po ukončení studia si našla zaměstnání v Gottwaldovských filmových ateliérech. Během svého mládí se pamětnice setkala s mnoha inspirativními lidmi. Mezi její přátele patřila například Dana Němcová nebo keramik František Maxera. Osmnáctého srpna 1974 byla zatčena na Svatém Hostýně. Důvodem zatčení bylo improvizované loutkové představení, ve kterém pamětnice vystupovala společně s Emilem Hauptmannem. Představení mělo za cíl pobavit publikum vtipnými replikami zaměřenými na události 21. srpna 1968. Po půl hodině byla hra přerušena a mladí umělci zatčeni. Ještě ten večer byla pamětnice převezena do brněnské vazební věznice. Lenka Fialová byla 11. prosince roku 1974 odsouzena za pobuřování k trestu odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně. Trest vykonávala v ženské věznici v Opavě. Na jaře roku 1975 byla propuštěna na amnestii prezidenta republiky. Po propuštění pracovala jako aranžérka ve Službách města Gottwaldova. Vdala se za Jana Škrabánka a měli spolu dvě děti. Oba manželé se stali v roce 1980 signatáři Charty 77. V důsledku toho byli nuceni se ve stejném roce vystěhovat do Rakouska a vzdát se českého občanství. V Rakousku pamětnice pracovala pro Svobodnou Evropu. Věnovala se analýze konkrétních televizních pořadů. Lenka Fialová žila v roce 2025 ve Znojmě a byla podruhé vdaná.