PhMr. Jiří Dlouhý

* 1929

  • „Já jsem mohl navštívit [rodinu ve Švýcarsku] až v roce 1967. To bylo takové uvolnění. Tak to jsme byli s manželkou a klukem na týden ve Švýcarsku. A oni všichni říkali, že se nevrátíme, my jsme se vrátili. Potom jsme tam byli 1966, 1967 a vždycky jsme se vrátili. Až 1968 přišli Rusové, tak jsme se sebrali a byli jsme tam a říkali jsme si, když Rusové zmizí do měsíce, tak se vrátíme zase, protože jsme měli prima partu a výborné zaměstnání. Manželka byla dětská lékařka v Kostelci nad Černými lesy a já jsem byl vedoucím v Ústavu sér a očkovacích látek pro séra. No a bylo to prima, že jsme měli prima partičku a prima kamarády. Ale Rusové neodešli, tak jsme zůstali ve Švýcarsku, 49 roků.“

  • „Pořád mi říkali, že budu povýšen, když vstoupím do strany. A já jsem nevstoupil. No ale potom jsem byl ve zdravotnických zařízeních a normálně léčiva mají určitou dobu expirace. Normálně jsem dělal ve skladu, kde prostě byli lidi, o to se nestarali. Když léčivo bylo skončeno s expirací, tak se to zničilo a odepsalo do ztrát. A mně to bylo, já jsem známý šetřílek a mně to bylo líto, tak jsem měl kamarády v normálních civilních lékárnách v Ružomberku, v Liptovském Mikuláši, v Žilině a tak dál, a tak jsem se s nimi domluvil, a když jsme měli léčiva, která měla až za rok ztratit účinnost, tak jsem je vyměnil s nimi za novější. A to se dozvěděli nahoře komunističtí papaláši, plukovníci a generálové a já jsem byl velice uznávaný, jako že mám smysl pro šetření. Tak jsem byl potom povýšený, i když jsem nebyl komunista, na majora s pětadvaceti lety. Ale potom, když přišli Rusové do Maďarska, tak jsem řekl přece jenom před někým, že Sověti jsou svině, a byl jsem degradovaný a propuštěný z armády.“

  • „Vyráběly se a sice byl velmi populární Linimentum mentholi chlorophormiatum Sedláček. To byl preparát mého dědečka. A ten se vyráběl v tisícových množstvích a bylo to v lahvičkách vyráběných v kyjovské první české sklárně. Ještě mám jednu prázdnou lahvičku."

  • Full recordings
  • 1

    Kyjov, 10.02.2023

    (audio)
    duration: 01:40:56
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Když nemohu pomoci, neuškodím

Jiří Dlouhý v roce 2023
Jiří Dlouhý v roce 2023
photo: Post Bellum

Jiří Dlouhý se narodil 26. února 1929 v Kyjově rodičům Marii a Ladislavovi. Tatínek za první republiky pracoval v kulturním odboru prezidentské kanceláře. Maminka pocházela z lékárnické rodiny. Její tatínek František Sedláček v roce 1889 převzal již stávající lékárnu na kyjovském náměstí. Dědeček sám vyvinul několik preparátů, z nichž nejznámější byl linimentum mentholi chloroformiathum composit (Sedláček) na léčbu revmatismu, který se vyvážel do celého bývalého Rakouska-Uherska. Lékárna byla rodině na podzim roku 1948 zabavena a zestátněna. Jiří Dlouhý vystudoval farmacii a nastoupil k základní vojenské službě. Stal se šéfem ústavní lékárny ve vojenské lékárně v Ružomberku a později v Prešově. Následně se Jiří Dlouhý dostal do Liptovského Mikuláše, kde do roku 1959 působil jako vedoucí zásobování léčivými a dezinfekčními prostředky. V roce 1963 se Jiří Dlouhý přestěhoval do Čech, kde pracoval jako vedoucí odboru sér v Ústavu sér a očkovacích látek. Ve stejném roce se oženil s Věrou Chundelovou a brzy nato se jim narodil syn Robert. V roce 1968 rodina emigrovala do Švýcarska, kde Jiří Dlouhý získal práci asistenta prof. Dr. Arnolda Hässifa, ředitele ústředních laboratoří Mezinárodního červeného kříže. Později pracoval jako vedoucí výroby farmaceutického koncernu J. R. Geigy. Podílel se mimo jiné na vývoji preparátu Voltaren Emulgel. V roce 1994 získal v restituci zpět lékárnu U Zlaté koruny. V roce 2018 se definitivně vrátil do Kyjova.