Jiří Georg Čupr

* 1943

  • "Taky si pamatuju, že k nám chodili estébaci. Oni [otci] mu sebrali barák, sebrali mu všechno a dostali jsme byt v takové polorozpadlé vile v Hradci [Králové] na Slezském předměstí. Pamatuju si, že se nám propadl stůl podlahou. Jak byla podlaha shnilá a nohy stolu jsou malá plocha, tak se prostě zabořily do podlahy a tak jsme bydleli. A před okny do obyváku byla taková předzahrádka s plotem a cihlovými sloupky. Tak na tom sloupku vždycky seděl estébák a koukal nám do bytu - Nepřetržitě! To bylo potom, co se tatínek vrátil z Jáchymova na konci padesátých let."

  • "Po čtrnácti dnech, když to všechno skončilo [okupace vojsky Varšavské smlouvy], odevzdal jsem sanitku do Novotného garáží. Byla pěkně rozstřílená. Oni po nás stříleli. Při vjezdu do Prahy stály ruské kontroly. My jsme zapnuli modrá světla a projížděli jsme to. Párkrát se stalo, že se jim to nelíbilo, a začali po nás střílet, ale už zezadu. Měli jsme celý zadek sanitky vyplněný novinami, balíky novin - a to je jak pancíř, to je jak brnění. Takže mně se nic nestalo, ale byly tam dírky."

  • "Já jsem tlumočil dost často pro SEPO. To je odpověď na StB. To je Säkerhetspolisen - Bezpečnostní policie. Nechodí v uniformě, jsou tajní… Tak těm jsem dost často tlumočil, když se jednalo o nějaké takové „zvláštnosti“. Jako třeba s tím ruským KGB majorem. Byl jsem jako tlumočník v uprchlickém táboře. Zaměstnával mě Červený kříž, ale po straně to bylo taky od armády. Setkal jsem se tam s člověkem – byl to Rus, uprchlík, který žádal ve Švédsku o azyl. Já tam měl takovou malou kancelář. On za mnou přišel do kanceláře a něco chtěl, abych mu s něčím poradil a vysvětlil. Mluvili jsme rusky. Já jsem se ho začal trochu vyptávat. Ptal jsem se, odkud je. A on říká, že byl v Kišiněvu – to je tam úplně na jihu – ale že studoval v Leningradu. Tenkrát to byl ještě Leningrad. Já jsem se ho ptal, kde studoval a co. On říkal, že studoval práva na Lomonosově univerzitě. Já jsem mu říkal: 'To jste KGB.' On se zarazil a říká: 'Jak to? Jak to víte?' Já jsem říkal: 'Přece víme, že na Lomonosově univerzitě na právní fakultě se učí důstojníci KGB.' A řekl jsem mu: 'Podívejte se, máte dvě možnosti: buďto to budete zapírat. Já to řeknu svým nadřízeným, zavolám na SEPO, oni si zjistí, kdo jste, a pak vás vyhodí ze země a pošlou vás zpátky do Kišiněva. Anebo půjdete s kůží na trh, přihlásíte se sám. Nejenom to přiznáte mně, ale řeknete, abych to předal dál. Já to ohlásím a vy se podrobíte kompletnímu výslechu a všechno vykecáte'. Tak on si vybral tuhle možnost. Dál nevím, protože ho poslali potom na vyšší úřad. Vím, že ho vyslýchal můj učitel ruštiny."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 24.04.2024

    (audio)
    duration: 02:23:38
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Memory of Nations AI Assistant
Explore thousands of personal stories

Discover a new way to explore the Memory of Nations Archive. Ask about the topics, events, places, or experiences that interest you. The AI Assistant searches transcripts from more than 30,000 hours of recorded interviews and finds relevant stories from across the archive. You don’t need to know a person’s name or where to look. Simply ask a question in your own words.

Ask a question
beta

Vyslýchal agenty StB i KGB jako příslušník švédské armády

Jiří Georg Čupr jako příslušník švédské armády
Jiří Georg Čupr jako příslušník švédské armády
photo: Archiv pamětníka

Jiří Georg Čupr se narodil 20. prosince 1943 v Hradci Králové. Otec Josef František byl důstojníkem prvorepublikové armády a aktivním členem protinacistického odboje, po nástupu komunistického režimu byl vězněn za své protikomunistické aktivity. V srpnu 1968 pracoval pamětník jako řidič sanitky, v ní převážel tiskoviny z Hradce Králové do Prahy. Při těchto jízdách byl vůz několikrát zasažen střelbou okupantů. Kontakt u veřejné bezpečnosti mu doporučil emigraci. Pamětník zvolil Švédsko. Živil se manuálně, po získání švédského občanství v roce 1978 vstoupil do armády. Po základním kurzu absolvoval akademii pro studium dalších slovanských jazyků a působil jako tlumočník. Dle svých slov spolupracoval se švédskou rozvědkou a bezpečnostní službou. V roce 1993 se přihlásil do monitorovací mise v Chorvatsku, působil v oblasti kolem Knina. Od roku 2006 žije v České republice. V roce 2024, kdy proběhlo natáčení, žil v Praze.