V roce 1952 se rozhodla k odchodu z Československa
Download image
Bohuslava Bradbrooková, za svobodna Nečasová, se narodila se 15. března 1922 v učitelské rodině ve Valašském Meziříčí. Otec, gymnaziální profesor, záhy zemřel, takže vyrůstala sama s matkou a starším bratrem. V roce 1941 maturovala na učitelském ústavu ve Valašském Meziříčí. Protože vysoké školy byly za nacistické okupace uzavřeny, až do konce války pracovala jako učitelka v Rožnově pod Radhoštěm. V Beskydech v okolí bojovali partyzáni, zažila osvobození rodného města Rudou armádou, jejíž vojáci se dopouštěli násilností na obyvatelstvu. Po válce se zapsala na češtinu a angličtinu na pražské Karlově univerzitě. Nástup komunistů k moci na fakultě zažila v podobě ideologických prověrek, včetně vyhazování profesorů. Studium se jí ale podařilo dokončit, avšak když odmítla práci učitele v pohraničí a chtěla zůstat v Praze, musela se živit doučováním. V roce 1952 se rozhodla k odchodu z Československa. S kamarádem ze studií se jim podařilo přejít hranice na jihu Moravy a skoro rok pak pobývali v různých rakouských táborech pro utečence (Vídeň, Innsbruck, Linec). Do tehdy svízelně dostupné Anglie, kam měly namířeno, se Bohuslava Bradbrooková s kamarádkami dostaly postupně až v roce 1953. Bohuslavě pomohlo krátkodobé stipendium v Cambridgi. Učila na gymnáziu v irském Dublinu, po svatbě s Angličanem Bradbrookem žila ve Walesu. Vyučovala angličtinu na velšské univerzitě v Bangoru (1965–1982) a po smrti manžela na univerzitě v Cambridgi (1983–2005). V r. 1966 založila spolu s několika akademickými přáteli, většinou Čechy, britskou pobočku Československé společnosti pro umění a vědy (SVU) v Londýně. Vydala několik publikací o české literatuře a spisovatelích. Ceněná je její monografie o Karlu Čapkovi. Do Československa poprvé přijela po roce 1990. V roce 2003 se trvale usadila v Praze. Bohuslava Bradbrooková zemřela 21. února 2019.