Komunisti nekomunisti, všichni jsme tu žili

Download image
Josef Bábek se narodil 3. května 1941 na Novém Dvoře u Kvasic. Jeho otec Rostislav Bábek za první světové války bojoval jako československý legionář na východní frontě. Po válce si koupil hospodářství na Novém Dvoře. Na konci války se u nich nakrátko ubytovali němečtí vojáci, kteří při odchodu jejich dům ostřelovali. Po válce přišla rodina o většinu úspor vázanými vklady. Pamětníkova otce několikrát zavřeli do vězení za odmítavý postoj ke kolektivizaci. Když seděl ve vězení v roce 1953, vystěhovali maminku s Josefem z Kvasic do Topolan u Olomouce, kde žili ve velice nuzných podmínkách. Protože rodiče šli pracovat v Topolanech do družstva, získal pamětník dobrý kádrový posudek a mohl studovat železniční učiliště státních pracovních záloh v Olomouci. V roce 1960 šel na vojnu do Hranic k těžké dělostřelecké brigádě, která pracovala s raketami Scud. Po vojně vystudoval Střední průmyslovou školu ve Zlíně a pracoval v ČSAD. Odešel pracovat do ČSAO, odkud ho ředitel vyhodil, protože při Pražském jaru dal podepsat petici. Šel pracovat do Uničovských strojíren, pro které jezdil do zahraničí skládat a servisovat bagry. Před cestou do Rumunska dostal špatný posudek z předchozího zaměstnání od ředitele ČSAO a byl převeden do severních Čech, kde dělal pomocného nýtaře. V západních Čechách dostal za úkol postavit důlní zakladač a po jeho dokončení se mohl vrátit na servisní oddělení. Dále jezdil skládat a servisovat bagry do Španělska, Argentiny, Súdánu nebo Venezuely. Po revoluci koupil areál ČSAO v Litovli a založil firmu obchodující s pracovními stroji, kterou vede dodnes.