Josef Bábek

„Otec nechtěl vstoupit do družstva. Byl proti celé té parcelaci a byl proti všemu tomu, co se dělo. On právě možná moc poslouchal tu Svobodnou Evropu. A furt myslel, že nám někdo pomůže, že nás v tom nenechají spojenci. Byl proti té parcelaci a tomu všemu, co se dělo, protože nechtěl, aby to dopadlo jak v tom Rusku, nebo v Sovětským svazu už tenkrát, s těma sovchozama a kolchozama. To byly kolchozy, kollektivnoje chozjajstvo. Nechtěl, aby to tak dopadlo taky u nás. No ale sám proti moci státní je těžko se postavit. On byl kravičkář, tak mu rozstrkali pole až na druhý konec dědiny, aby to měl v co nejdelší dojezdné vzdálenosti. To se tenkrát tak dělalo. Dali mu to nejhorší pole, říkalo se tomu farářovo, který nebylo ani hnojený, ani nic. A samozřejmě mu navalili dodávky, který měl plnit. Samozřejmě to nemohl plnit a nesplnil je, tak mu dávali pokuty. Až už neměl žádný peníze, tak ho zavřeli. Byl odsouzený v Hradišti za neplnění dodávek jako notorický neplnič. Byla tenkrát taková doba.“

„Potom jsem měl jet dělat technika do Rumunska. Technik, ten už sedí na obchodním oddělení a řídí ty montéry nějakým způsobem, kde se co děje, a tam se to schází. Oni samozřejmě poslali dotaz těm pracovištím zpátky. Ti z toho ČSAD bez problému, ale ten pan ředitel z ČSAO, on to ani neměl dostat do ruky. On to dostal do ruky můj vedoucí zásobování. To byl docela dobrej chlap, normální. Jenomže ředitel tam náhodou byl a říká: ‚Co to tady máš?‘ A on říká: ‚Posudek na Bábka.‘ – ‚Aha, tak to dej sem.‘ Tak si to vzal a napsal tam: ‚Zúčastňoval se podpisových akcí v roce šedesát osm.‘ A u nás v Uničovských strojírnách byl zrovna takovej trotl, jmenoval se Zorek, byl předseda KSČ. A ten byl na ten šedesátej osmej nějakej… Ale zajímavý je, že byl strašnej komunista, jenomže když šel do důchodu, to zase vím, protože jsem tam měl styky s Libinou, on byl z Libiny, tak už si neplatil ani udržovací známku KSČ. Vůbec se na to vykašlal. Najednou nebyl komunista. Udržovací známka byla pár korun. Najednou ten velikej komunista Zorek neměl ani na to, aby si zaplatil udržovací známku KSČ. Ten Zorek udělal ráznej zákrok, že teda: ‚Nás nebudou do zahraničí reprezentovat takovýhle živly.‘ No a okamžitě jsem ze servisu skončil na Komořanech, to je na severu Čech za Mostem, a tam jsem dělal pomocníka nýtařům.“