Václav Šimák

* 1947

  • "My jsme si jen přitížili tím, že jsme to uveřejnili – že jsme pomáhali doktoru Horákovi a dalším lidem přejít přes hranice. Využili to, chtěli pak, abychom to dokázali. To byl problém, otec nám o tom nikomu nic neřekl. Bratr byl při prvním přechodu, kdy jel na hranice s tatínkem s traktorem. Nevěděl, koho vezou, znal jenom bratrance Vaška Hejtmánka. Ostatní neznal, myslel, že to jsou dělníci, kteří mu jdou pomoci. Než otec zemřel, tak bratrovi řekl: ‚Převezli jsme tyto lidi, pomohli jsme jim.‘ Když se o tom prvně natáčelo [v roce 2006 pro dokumentární cyklus ČT Příběhy železné opony], řekl tam, že traktorem s nimi jel i doktor Horák. On ty lidi neznal a otec mu to neřekl. Měli jsme jen jeden doklad, že se otec pohyboval u hranic v obci Pila a byl tam zadržen 1. prosince 1949. To byl den, kdy doktor Horák přešel přes hranice do Německa. Pan inženýr Vladimír Bayer [někdejší vedoucí pozemkového úřadu, který rodině Šimákových vrátil majetek] jezdil s námi. Chtěl jim také dokázat, že jsme měli pravdu."

  • "Bratr strašně chtěl podnikat. Chtěl docílit toho, že majetek znovu dáme dohromady. Vypracoval velice dobrý plán, že bychom dělali bionaftu. Když jsme viděli, že se nám to vrátí, dost jsme chvátali, abychom to mohli rozjet. Rozjeli jsme se do Pardubic objednat nějaké stroje. Dojednali jsme si v Německu, že by odebírali granule z řepky a z lisování."

  • "To byl zrovna čas, kdy tu měl doktora Horáka, kterého ukrývali s mojí tetou. Potřeboval dostat manžela doktorky Horákové za hranice. Byl v takové tísni, že se raději vzdal majetku, aby zachránil člověka. Byl přesvědčen o tom, že za rok za dva ten systém padne a že mu mlýn vrátí. Říkal si: 'Raději zachráním plno lidí, kteří byli do toho, aby Bohuslava Horáka dostali přes hranice, zapojeni od Prahy až do Meclova.' Každý ví, jaké tresty byly po roce 1948. Otec nemohl pochopit český národ. Říkal: 'Skončila válka a všichni křičeli, jak chtějí potrestat lidi, kteří tu vraždili lidi. A najednou za tři roky to začal dělat český národ na českých lidech. Co se to s tím národem stalo, že začal tohle dělat?'"

  • Full recordings
  • 1

    Plzeň, 14.12.2022

    (audio)
    duration: 01:45:05
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
  • 2

    Plzeň, 22.12.2022

    (audio)
    duration: 02:16:01
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Šimákovi objevili hrdinství otce díky restitucím

Václav Šimák v roce 2022
Václav Šimák v roce 2022
photo: plzeňské studio

Josef Šimák se narodil jako nejmladší ze tří dětí 30. května 1947 v Meclově u Domažlic. Jeho rodičům Josefu (1902) a Antonii (1911) tu v roce 1945 přidělili „dekretem o vlastnictví půdy“ mlýn, obytný dům, hospodářská stavení a půdu po odsunutém Němci Karlu Pawlikovi. Za války jeho otec pracoval ve mlýně v Přešticích a Dolní Lukavici, a protože prodával lidem načerno umletou mouku, byl přes půl roku zavřen. Po válce dostal otec osvědčení, že byl účastníkem národního odboje a díky tomu měl při placení za mlýn slevu. V roce 1949 komunisté mlýn Šimákovým zabavili. Zůstali bydlet v přilehlém domě, museli za něj ale znovu zaplatit. Václav Šimák se vyučil automechanikem, pracoval v dílně okresní veterinární správy v Domažlicích a po roce 1989 ji privatizoval. Sourozenci Šimákovi požádali o navrácení komunisty zabaveného mlýna. Pozemkový úřad jim ho nejprve vrátil, pak naopak nevrátil, proces restituce se táhl 14 let, Šimákovým dal zapravdu až Nejvyšší soud. Kvůli těmto průtahům nakonec sešlo z vize bratra Josefa, že ve mlýně budou vyrábět bionaftu a granule z řepky. Sourozenci Šimákovi chtěli dokázat, že otec odevzdal komunistům mlýn dobrovolně jen proto, že byl v tísni. Právě totiž skrýval Bohuslava Horáka, manžela popravené Milady Horákové, kterého pak převedl přes hranice. O hrdinství otce měli jen útržky informací, zapravdu jim daly až vzpomínky samotného Bohuslava Horáka, zveřejněné v roce 2020. Popsal podrobnosti, jak ho mlynář Josef Šimák dostal do bezpečí. Po úspěšné restituci sourozenci Šimákovi mlýn i dům prodali, vzhledem ke svému věku už neměli chuť a ani energii dávat zdevastované budovy do pořádku. Václav Šimák si koupil domek v Domažlicích.