Květa Korečková

* 1944

  • "Manžel rozvážel, to se udělaly ještě obědové věci. Já jsem pak dělala výdejky na hlubokomražené jídlo. Manžel si to hned vzal a odvážel to. A když byla nejhorší situace, tak jsem tam zůstala třeba sama. Příslušníci říkali: 'Nebojte se, my jsme venku, ohlídáme vás,' ale bylo to nepříjemné. 'Už jsme tady, jdeme na vás,' to byla hesla v ulicích, to bylo ošklivé."

  • "Přijely tři autobusy, jeden mezi nimi byl čáslavský. A moje teta ze Schořova se tím autobusem také přijela podívat na křížek, takže já jsem se k ní připojila. Ona mě vzala do náručí a s nimi jsem se dostala do kostela. Vím, že tam byly takové schůdky a že mě nějaký pán vysazoval, protože já jsem musela všechno vidět. Tak jsem viděla přímo, jak to bylo, že tam nebylo nic naaranžovaného nebo nějaká instalace, vůbec ne. Křížek byl ohnutý, spíš bych řekla prohnutý. Nebo jak bych to řekla – nachýlený, nebylo vidět, že by třeba na něčem..., to vůbec ne, to bylo napevno a on tak nakloněný zůstal."

  • "To byla moje první velká dětská láska, on byl tak strašně hodný. On chodíval i do Tunochod na náboženství a přes Tunochody chodíval pěšky až do Zbýšova, to bylo asi 11 kilometrů. A my jsme si hrávali na kopečku. Já jsem to od baráku měla přes jeden domek. A Zelinkovi tam mívali hospodu a byl tam kopeček a taková škarpa, bylo to vyvýšené a tam jsme si hrávali. A jak on šel, tak já jsem musela být první. My jsme si stoupli do řady a zdravili jsme ho. A já jsem to oběhla ještě všechno a šla jsem ještě jako poslední. A on se tak krásně usmál, a tak si tak dodneška říkám, co si asi tak myslel. Jestli z toho měl opravdu radost, že jsem to udělala, anebo jestli si říkal: 'Holka pitomá, ona si myslí, že na to nepřijdu?'"

  • Full recordings
  • 1

    Holice, 18.03.2022

    (audio)
    duration: 02:19:44
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Holice, 14.04.2022

    (audio)
    duration: 03:35:07
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Když faráře Toufara zatkla StB, v Číhošti zavládl smutek

Svatební fotografie, s manželem Miroslavem, 60. léta
Svatební fotografie, s manželem Miroslavem, 60. léta
photo: Archiv pamětnice

Květa Korečková, rozená Trojanová, se narodila 20. ledna 1944 v Tunochodech na Havlíčkobrodsku. Rodiče měli drobné zemědělství a kvůli nemoci otce musela od raného dětství rodičům vypomáhat. V necelých šesti letech byla svědkem takzvaného číhošťského zázraku. Po základní škole nastoupila do JZD v Číhošti. V 19 letech vstoupila do komunistické strany. V roce 1964 se provdala za Miroslava Korečka. Společně měli dvě děti – Miroslava a Markétu. Postupně si doplňovala vzdělání a měnila zaměstnání. Pracovala jako účetní, inspektorka odborného výcviku, v Jednotě v Havlíčkově Brodě. V roce 1986 se s rodinou přestěhovali do Prahy, kde nastoupila do Interhotelu Panorama. Od roku 1989 pracovala na Správě Sboru národní bezpečnosti na pozici odborné ekonomky. Při sametové revoluci s manželem zásobovali zásahové jednotky. Po zhroucení komunistického režimu začala soukromě podnikat. S manželem provozovali jídelny a řeznictví. V roce 1999 ji Městský soud v Praze odsoudil k šesti a půl letům vězení. Trest vnímala jako nespravedlivý a po propuštění se odvolala do Štrasburku. Pracovala v Praze v Naději s lidmi bez domova. Dlouhá léta se starala o manžela, který 16 let bojoval s rakovinou. V roce 2022 žila v Holicích.