Ilias Cumaropulos

* 1933

  • „Jednoho bohatého pána zabili. Byl to dobrý člověk, a kulhal. Bylo nám ho strašně líto. Našli jsme ho na poli vedle cesty. Zavolali jsme, dojeli pro něj a odvezli ho.“

  • „Mamka, sestřička a bratr z Řecka odejít nechtěli. Odešli jsme jen já s bratrem a dostali jsme se do Albánie, kde jsme byli asi dva měsíce. Pak přijely auta a odvezly nás do Bělehradu v Jugoslávii. Tam jsme zůstali, myslím, jen měsíc. Pak přišel jakýsi pán s paní a řekli nám, že pojedeme dál. Naložili nás do vlaku. Nevěděli jsme, kam jedeme. Byli jsme malí. Já měl skoro čtrnáct roků [15 let]. Jeli jsme většinou v noci, aby se nevědělo, že utíkáme. Přes Budapešť jsme se dostali do Československa. První zastávka byla v Mikulově u Brna. Ubytovali nás ve velkých kasárnách, kde byli doktoři, inženýři a vysocí političtí představitelé. Prošli jsme lékařskou prohlídkou. Byli jsme tam dost dlouho.“

  • „Večer přišli dva partyzáni. Chodili po domech, kde věděli, které děti odvézt. Tedy pokud rodiče chtěli. Bylo to dobrovolné. Přišli k nám, maminka otevřela okno. Toho pána znala a on jí říkal: ,Váš manžel říkal, že vás mám sebrat a odvézt na sever, protože tady bude válka.‘ Maminka samozřejmě nesouhlasila. Já jsem to slyšel a říkal jsem, že jako nejstarší půjdu za tatínkem. Bratr chtěl taky. Maminka začala brečet, ale nechala nás. Zapojili jsme se pak do skupiny partyzánských dětí, které odešly z domu.“

  • Full recordings
  • 1

    Jeseník, 15.08.2018

    (audio)
    duration: 01:46:26
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Často jsme o návratu uvažovali. Kolikrát jsme i brečeli

Ilias Cumaropulos
Ilias Cumaropulos
photo: archiv pamětníka

Ilias Cumaropulos se narodil 8. září 1933 v malé obci Velos, ležící patnáct kilometrů jižně od okresního města Kastoria v severním Řecku. Jeho otec padl v řecké občanské válce v řadách partyzánských jednotek Demokratické armády Řecka (DSE). V roce 1948 tehdy patnáctiletého Iliase a jeho sedmiletého bratra Tomase partyzáni s dalšími dětmi převedli přes hranice do Albánie. Později se oba bratři dostali do Československa. Pamětník se v šestnácti letech s dalšími dětmi dobrovolně přihlásil k vojenskému výcviku, kterým prošel v kasárnách v Petržalce. Následně měl být poslán do bojů v Řecku v řadách DSE. Nakonec se ale původní plán změnil a všechny tamní děti poslali do učení. Ilias Cumaropulos se vyučil strojním zámečníkem. Nejprve bydlel v Krnově a od roku 1967 žije v Jeseníku, kde také stál u založení tamní řecké obce a více než deset let byl jejím předsedou. Jeho matka s tříletým bratrem Lazarosem a tříměsíční sestrou Irini z Řecka v roce 1948 neuprchla. Pamětník se s matkou setkal až bezmála po dvaceti letech, když za ním přijela na návštěvu do Československa. Za svými sourozenci se dostal až v roce 1975. V Řecku totiž vládla silně pravicově zaměřená vojenská junta, která neumožňovala návrat svým uprchlým spoluobčanům. Až po jejím sesazení se tak konečně po sedmadvaceti letech podíval do svého rodiště a navštívil své blízké.